Nejdříve jsem podal na Státní zastupitelství trestní oznámení pro podezření z trestného činu podvodu a náhradu škody.
Následně mi přišlo od Státního zastupitelství vyrozumění, že se mé trestní oznámení bez přijetí jakýchkoli opatření zakládá.
Proto jsem dále podal na Státní zastupitelství doplnění a rozšíření mého trestního oznámení. Následně mě státní zástupce písemně informoval o postoupení mého trestního oznámení Policii ČR k dalšímu prověřování.
Policie ČR mi na to zaslala vyrozumění, že se mé trestní oznámení bez jakýchkoli opatření opět zakládá, jelikož se má v tomto případě jednat o závazek vyplývající z občanskoprávního vztahu, nikoli za způsobenou škodu ve smyslu trestního zákoníku.
Proto jsem dále Státní zastoupení podal další vyjádření, že s postupem Policie ČR nesouhlasím. Nyní čekám na další vyjádření státního zástupce.
Problém je, že mi nyní končí promlčecí doba pro podání občanskoprávní žaloby v této věci. Měl bych nyní raději podat občanskoprávní žalobu nebo čekat na další vyrozumění státního zástupce? Do doby, kdy mě státní zástupce vyrozumí, neskočí promlčecí doba k podání občanskoprávní žaloby?
1. Není vůbec jisté, zda takovéto podání trestního oznámení je řádné uplatnění nároku v trestním řízení z hlediska promlčení
Podle toho co uvádíte, není vůbec jisté, zda takovéto podání trestního oznámení a průběh jeho řešení ze strany policie a státního zástupce znamená řádné uplatnění nároku v trestním řízení (adhezním řízení), které staví promlčecí dobu (tj. podání, které zabrání promlčení).
Dřívější soudní praxe zastávala názor, že pohledávku lze uplatnit až po zahájení trestního stíhání, nikoli ve stadiu prověřování podle § 158 a násl. trestního řádu, jako je tomu ve Vašem případě. Tento přístup byl změn v letech 2006 – 2007, zejména v reakci na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2478/2004, publikované ve sbírce Nejvyššího soudu č. 4/2007.
Nicméně Nejvyšší soud, celkem logicky uvedl, že nárok na náhradu škody je řádně uplatněn podáním trestního oznámení, jen pokud obsahuje požadavek, aby soud konkrétní osobě (tj. pachateli) uložil povinnost nahradit škodu (případně náhradu nemajetkové újmy a/nebo bezdůvodného obohacení) v určité výši.
To znamená, že nárok na náhradu škody (případně náhradu nemajetkové újmy a/nebo bezdůvodného obohacení) musí být v trestním oznámení formulován dostatečně určitě. Požadavek na zaplacení náhrady škody od podezřelého by proto měl být v takovémto trestním oznámení formulován obdobným způsobem jako v občanskoprávní žalobě.
2. Problematičnost trestního oznámení s ohledem na postup policie a státního zástupce
Pokud vás státní zástupce vyrozuměl, že se vaše podání (tj. trestní oznámení) „zakládá“, vyplývá z tohoto, že toto podání vůbec nepovažoval za trestní oznámení.
Je třeba si uvědomit, že trestní oznámení není zákonem tak striktně upraveno jako např. podání občanskoprávní žaloba, a to i s ohledem na povinnost orgánů činných v trestním řízení stíhat všechny trestné činy z úřední povinnosti (tj. i bez trestního oznámení). Proto se v praxi dokumenty nazvané jako trestní oznámení, někdy za trestní oznámení nepovažují a odkládají se tzv. „ad acta„. Těchto situací je poměrně dost a z hlediska postupu policistů jsou tyto situace interně upraveny pokyny policejního prezidenta a interními instrukcemi státního zastupitelství.
Co se týká konkrétně vašeho trestního oznámení, lze uvést policie a stání zástupce zpravidla nepovažuje za trestní oznámení:
(i) podání, na jehož základě nelze sepsat záznam o zahájení úkonů trestního řízení, neboť ani po případném doplnění neobsahuje skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin;
(ii) podání, jímž se podatel domáhá nároků, jež by mohl uplatnit v občanském soudním řízení nebo jiném řízení.
Pokud Vám Policie ČR doručila pouze „vyrozumění oznamovatele“ znamená to, že policie Vaše podání opět za trestní oznámení zřejmě nepovažovala. V opačném případě totiž Policie ČR buď sepíše záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu a následně zahájí trestní stíhání nebo „věcně“ rozhodne o odložení či jiném vyřízení věci podle § 159a trestního řádu. Tomu se ale tak ve Vašem případě nestalo.
Jak tedy vyplývá z výše uvedeného, není vůbec jisté, zda vaše podání označené jako trestní oznámení a/nebo jeho následné doplnění a/nebo vaše další vyjádření je způsobilé pozastavit (stavět) běh promlčení lhůty vašeho nároku na náhradu škody. Pokud tedy chcete zabránit promlčení a pohledávku dále vymáhat, je třeba zvážit podání občanskoprávní žaloby, před uplynutím promlčecí lhůty.
