Redefinice znásilnění

Aktuální úprava trestného činu znásilnění spočívá v násilném donucení oběti k pohlavnímu styku nebo ve zneužití její bezbrannosti. Nyní proto většinou nelze kriminalizovat situace, kdy dojde k pohlavnímu styku, s nímž oběť není schopna projevit nesouhlas z důvodů duševní poruchy, spánku, silné opilosti, zdravotní hendikepu, nízkého věku apod.

1. Důvody změny právní úpravy

Hlavní důvody změny trestního zákoníku v oblasti znásilnění, resp. sexualizovaného násilí, lze shrnout ve následujících třech bodech (1.1. až 1.3.):

1.1. Stávající úprava znásilnění spočívá jen v násilném donucení oběti

Stávající právní úprava trestného činu znásilnění spočívá v násilném donucení oběti k pohlavnímu styku nebo ve zneužití její bezbrannosti. Nicméně takového jazykové znění je soudy (včetně Nejvyššího soudu), policí i státními zástupci vykládáno nejednotně, když převládající výklad stávajícího znění trestního zákoníku vyžaduje buď existenci násilného donucení oběti k pohlavnímu styku nebo jejího uvedené do stavu bezbrannosti lstí (např. přidáním uspávacího prostředku do nápoje apod.).

Za stávajícího stavu je proto problematické, resp. většinou nemožné kriminalizovat situace, kdy dojde k nesouhlasnému pohlavnímu styku, jemuž se oběť nebrání fyzickou silou nebo jiným obdobným způsobem. Jde zejména o situace, kdy oběť není schopna projevit nesouhlas z důvodu např. nemoci, duševní poruchy, spánku, silné opilosti, zdravotní hendikepu, disociativního stuporu,((Disociativní stupor je psychická porucha, která je charakterizována výrazným snížením nebo vymizením volních pohybů a normálních odpovědí na zevní podněty, jako je světlo, hluk a dotyk. Tato porucha se obvykle rozvíjí náhle a také náhle končí. Během období disociativního stuporu může dojít k lehkým stupňům poruchy vědomí.
Viz také:
http://www.ciselnikdiagnoz.cz/mkn-10/f44-2-disociativni-stupor/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Disociativn%C3%AD_porucha)) spoutání, nízkého věku apod.

1.2. Stávající úprava znásilnění je pro širokou veřejnost matoucí

Novým trestním zákoníkem v roce 2010((Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník)) byla do trestného činu znásilnění zahrnuta jednání, které lze v obecné mluvě chápat spíše jako sexuální útok nebo případně „obzvláště závažné sexuální obtěžování“. V povědomí široké veřejnosti, a případných potencionálních pachatelů, je ale znásilnění vnímáno jako násilně vynucená soulož. Jelikož aktuálně za mírnější formu znásilnění hrozí nízký trest, může toto u části veřejnosti, ale i potencionálních pachatelů, vyvolat dojem, že podmíněný trest, (tzv. podmínka) je běžně ukládaný i za závažnější formy znásilnění, tj. znásilnění provedené souloží.

1.3. Historický vývoj a modernizace trestního práva

Jak většina oborů lidské činnosti má i trestní právo svůj historický vývoj. Například ještě v nedávné době nebylo v některých státech vůbec možné znásilnění mezi manžely, dnes toto již téměř neexistuje. Obdobně se v posledních desetiletích upouští od konceptu znásilnění jako aktu vynuceného fyzickým násilím.

V moderním pojetí však není znásilnění pojímáno jako silou vynucený pohlavní styk a nahrazuje se konceptem nekonsensuálního pohlavního styku. Založit definici znásilnění na nedostatku svobodného souhlasu doporučuje smluvním stranám například Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen a Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulská úmluva), kterou Česká republika podepsala, ale dosud neratifikovala.

Ke změně definice znásilnění směrem ke konceptu nekonsensuálního pohlavního styku v posledních letech přistoupila řada evropských států, a to právě i pod vlivem Istanbulské úmluvy. Existují dva koncepty znásilnění, které se v jednotlivých státech uplatňují, kdy jeden je založen na nedostatku souhlasu (tzv. ano znamená ano), druhý pak je založen na projevu nesouhlasu (tzv. ne znamená ne).

2. K navrhované úpravě trestného činu znásilnění

2.1. Změna u trestného činu znásilnění

Jak naznačeno výše, trestný čin znásilnění se přizpůsobuje modernímu pojetí, které již tento trestný čin nespojuje s prvkem násilí a donucení, ale je založeno na nesouhlasné vůli oběti. Musí jít přitom o seznatelnou vůli oběti, nestačí, pokud s jednáním pachatele vnitřně nesouhlasí, aniž by to bylo jakkoli zjevné navenek. Seznatelnou vůlí se rozumí, že oběť dá jakýmkoli způsobem najevo, že s jednáním pachatele nesouhlasí (ať již verbálně nebo neverbálně). Jde tedy o tzv. koncept „ne znamená ne“, založený na nesouhlasu oběti.

Tento koncept je pak doplněn zneužitím stavu bezbrannosti oběti, kdy oběť svou vůli nemůže vzhledem k objektivním okolnostem svobodně utvářet nebo projevit. Za bezbrannou osobu se dále považuje vždy dítě mladší 12 let.

Z hlediska provedení trestného činu znásilnění se bude postihovat vykonání soulože nebo jiné srovnatelné jednání, když jiné, méně závažnější, formy znásilnění budou postihovány jako sexuální útok.

Novelizovaný § 185 trestního zákoníku bude znít následovně:

§ 185
Znásilnění
(1) Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží,
kdo jiného donutí k souloži nebo jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží s jinou osobou, nebo
kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti,
bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) na dítěti,
b) na těhotné ženě nebo takovým činem způsobí těhotenství ženy,
c) s další osobou, nebo
d) se zbraní.
(3) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let,
b) spáchá-li takový čin na osobě omezené na osobní svobodě ve věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo ze zákonného důvodu umístěné ve zdravotnickém zařízení, školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči anebo v jiném místě, kde je omezována její osobní svoboda, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5) Příprava je trestná.

2.2. Nový trestný čin sexuálního útoku

Dále v rámci § 185 trestního zákoníku zůstane jen znásilnění, tak jak je chápáno v obecném slova smyslu, když méně závažné formy stávajícího znásilnění mají být jako „sexuální útok“ přesunuty do nového § 185a trestního zákoníku.

Nově vložený § 185a trestního zákoníku bude znít následovně:

§ 185a
Sexuální útok
(1) Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná jiný pohlavní styk než uvedený v § 185, 
kdo jiného donutí k jinému pohlavnímu styku než uvedenému v § 185 s jinou osobou, pohlavnímu sebeukájení, obnažování nebo jinému srovnatelnému chování, nebo 
kdo k takovému činu nebo chování zneužije jeho bezbrannosti, 
bude potrestán odnětím svobody až na pět let.  
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) na dítěti,
b) s další osobou, nebo
c) se zbraní.
(3) Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let bude pachatel potrestán, 
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let,
b) spáchá-li takový čin na osobě omezené na osobní svobodě ve věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo ze zákonného důvodu umístěné ve zdravotnickém zařízení, školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči anebo v jiném místě, kde je omezována její osobní svoboda, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na deset až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5) Příprava je trestná.

2.3. Změna u trestného činu sexuálního nátlaku

Dále se navrhují související změny trestného činu sexuálního nátlaku (§ 186 trestního zákoníku). Vedle zneužití závislosti anebo postavení se navrhuje trestný čin sexuálního nátlaku doplnit také o zneužití tísně. Uvedený pojem již trestní zákoník používá např. u trestného činu útisku. Tísní se dle ustálené judikatury rozumí stav, byť přechodný, vyvolaný nepříznivými okolnostmi, které vedou k omezení volnosti v rozhodování. Tyto nepříznivé poměry se mohou týkat osobních, rodinných, majetkových či jiných poměrů, pro něž se utiskovaná osoba ocitá v těžkostech a nesnázích, přičemž není rozhodné, jak se poškozená osoba do tohoto stavu dostala, a tedy ani to, zda si jej sama způsobila svým vlastním jednáním.

Novelizovaný § 186 trestního zákoníku bude znít následovně:

§ 186
Sexuální nátlak
(1) Kdo přiměje jiného k pohlavnímu styku, pohlavnímu sebeukájení, obnažování nebo jinému srovnatelnému chování zneužívaje jeho tísně, závislosti nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) na dítěti, nebo
b) s další osobou.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží.
(4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) na dítěti mladším patnácti let, 
b) na osobě omezené na osobní svobodě ve věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo ze zákonného důvodu umístěné ve zdravotnickém zařízení, školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči anebo v jiném místě, kde je omezována její osobní svoboda, nebo
c) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží na těhotné ženě nebo takovým činem způsobí těhotenství ženy.
(5) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, 
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží na dítěti mladším patnácti let, 
b) spáchá-li takový čin souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží na osobě omezené na osobní svobodě ve věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo ze zákonného důvodu umístěné ve zdravotnickém zařízení, školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči anebo v jiném místě, kde je omezována její osobní svoboda, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(6) Odnětím svobody na deset až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(7) Příprava je trestná.

2.4. Nová definice bezbrannosti

Dále se navrhuje zavedení nového § 119a trestního zákoníku, stanovujícího v odstavci 2, že za bezbrannou osobu se vždy považuje dítě mladší 12 let. Pojem bezbrannosti je v rámci trestního zákoníku využit i pro některé jiné trestné činy, než znásilnění..

Nově vložený § 119a trestního zákoníku bude znít následovně:

§ 119a
Spáchání trestného činu zneužitím bezbrannosti
(1) Trestný čin je spáchán zneužitím bezbrannosti, jestliže pachatel využije toho, že jiná osoba je ve stavu, v němž není schopna utvářet nebo projevit svou vůli nebo je její schopnost utvářet nebo projevit svou vůli podstatně snížena z důvodu bezvědomí, spánku, ovlivnění návykovými látkami, nemoci, zdravotního postižení, duševní poruchy, silného ochromujícího stresu, nízkého nebo vysokého věku, překvapení nebo jiného obdobného důvodu.
(2) Za bezbranné z důvodu nízkého věku se vždy považuje dítě mladší dvanácti let.

3. Účinnost nové právní úpravy

Nová právní úprava znásilnění, sexuálního útoku a dalších souvisejících zákonných ustanovení nabude účinnosti 1. 1. 2015.