Podal jsem trestní oznámení pro majetkovou trestnou činnost, a to konkrétně pro podvod.
Policie věc mého trestního oznámení usnesením odložila s odkazem na § 159a odst. 5 trestního řádu, jelikož má údajně jít jen o občanskoprávní záležitost, což nelze řešit prostředky trestního práva.
Proti usnesení o odložení věci jsem podal stížnost. Státní zástupce usnesením moji stížnost zamítl. Stížnost proti tomuto usnesení státního zástupce není přípustná.
Existuje nějaký způsob, jak usnesení státního zástupce zrušit? Je nějaká jiná možnost, jak se domoci projednání věci v trestním řízení? Mám jako poškozený právo na účinné vyšetřování mého trestního oznámení policií?
1. Úvod
Ano, právo poskytuje určité prostředky proti shora uvedenému postupu policie a státního zástupce. Nejjednodušším takovým prostředkem je, pokud zjistíte nové skutečnosti anebo důkazy, které jste policii doposud nesdělil (viz bod 2. níže). Dalšími takovým prostředky jsou uplatnění prostředků dozoru nejvyššího státního zástupce anebo uplatnění práva na účinné vyšetřování (viz body 3. a 4. níže).
2. Nové skutečnosti anebo důkazy k tvrzenému trestnému činu
Odložení věci policejním orgánem podle § 159a odst. 5 trestního řádu nepředstavuje tzv. překážku věci rozhodnuté a policie může věc vašeho trestního oznámení kdykoli otevřít, pokračovat v dalším prověřování a následně zahájit trestní stíhání osoby podezřelé z trestného činu, jak uvádíte ve vašem trestním oznámení.
Policie může takovéto otevření odloženého případu provést, pokud jí například doložíte nové skutečnosti anebo důkazy, které jste doposud neuvedl v trestním oznámení a jeho případném doplnění, ať již písemnou formou nebo ústní formou na úřední záznam o podání vysvětlení. Předložení nových skutečností anebo důkazů je zpravidla vhodné provést písemným podáním polici nebo státnímu zastupitelství.
3. Podnět nejvyššímu státnímu zástupci k výkonu dozoru
Pokud nemáte možnosti uvedené výše pod bodem 2., můžete podat podnět nejvyššímu státnímu zástupci k tzv. výkonu dozoru. Ustanovení § 12 odst. 3, ve spojení s § 12h zákona o státním zastupitelství dává nejvyššímu státnímu zástupci poměrně široké možnosti k rušení některých usnesení policejního orgánu nebo státního zástupce ve skončených trestních věcech, a to v rámci jeho kontrolní činnosti. Mezi takováto usnesení patří také usnesení o odložení věci podle § 159a odst. 5 trestního řádu, jak tomu bylo ve vašem případě.
Poškozený může nejvyššímu státnímu zástupce podat písemný podnět, aby nejvyšší státní zástupce, v rámci jeho kontrolní činnosti usnesení o zamítnutí Vašeho odvolání zrušil a uložil příslušnému státnímu zastupitelství pokračovat v prověřování vašeho případu.
Nicméně v praxi je uplatnění takovéto kontrolní pravomoci nejvyššího státního zástupce ve vztahu k odložení trestní věci policí podle § 159a odst. 5 trestního řádu zcela výjimečné. Podle mého názoru, zřejmě jediné co by mohlo vést k úspěchu tímto postupem, by byla kvalitní argumentace právem na účinné vyšetřování (viz níže bod 4.) v návaznosti na skutečnosti a důkazy uvedené v trestním oznámení a případně zjištěné během jeho prověřování policií.
Zde je většinou už vhodné, respektive nutné, být zastoupen advokátem, znalým této problematiky, jelikož je také třeba nahlédnout do spisového materiálu policie a ofotit jej. Policie totiž v této fázi trestního řízení, často odmítá poškozenému nahlédnout do spisu. Proti tomuto je nutné se ohradit, nejlépe s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a případně i soudu Ústavního.
4. Uplatnění práva na účinné vyšetřování
Právo na účinné vyšetřování je koncept vycházející zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva (dále „ESLP„). Judikatura ESLP nejdříve právo na účinné vyšetřování dovodila v případech kdy dojde u poškozeného k zásahu do základního lidského práva na život a zdraví. Jedním ze stěžejních a často citovaných rozsudků v této oblasti je i judikát Kummer v. Česká republika, kde jsem dočasně neúspěšně zastupoval poškozeného v řízení před Ústavním soudem ČR o ústavní stížnosti a následně úspěšně v řízení o stížnosti před ESLP.
Později ESLP právo na účinné vyšetřování dovodil i u poškozených na majetku (jde o zásah do základního lidské právo vlastnit majetek). Obecně vzato, toto dopadá na váš případ, jelikož trestný čin podvodu je útokem na váš majetek, tudíž může jít v samému důsledku i do zásah do vašeho základního lidského práva vlastnit majetek.
Na tuto rozhodovací praxi ESLP potom navazuje rozhodovací praxe Ústavního soudu České republiky. Co se týká poškozených majetkovou trestnou činností, lze zmínit nález Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 3196/12, ve kterém se, mimo jiné, v jeho bodu 17. uvádí: „ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil (poškozený), má ústavně zaručené právo na efektivní trestní řízení na obranu svých práv a svobod„.
Jinak uplatnění práva na účinné vyšetřování zpravidla nepostačuje jen formou podnětu nejvyššímu státnímu zástupci. Často je nutné následně podat ústavní stížnost s tím, že pokud ani Ústavní soud poškozeného nevyslyší, zbývá už jen podání stížnosti k ESLP (stejně, jako tomu bylo u výše zmíněné kauzy Kummer v. Česká republika).
Pro tento postup je ale vhodné být zastoupen advokátem znalým této problematiky, jelikož už v podnětu nejvyššímu státnímu zástupci a následně i v ústavní stížnosti je nutno kvalifikovaně tvrdit a prokazovat zásah do konkrétního základního lidského práva anebo svobody, s odkazem na příslušné ustanovení Úmluvy o ochraně základních lidských práv a tuzemské Listiny základních práv a svobod.
