Článek přináší podrobné a aktualizované informace k otázkám mezinárodní ochrany (azylu) na území České republiky.

K obsahu článku

Článek obsahuje nejdříve informace k problematice mezinárodní ochrany formou azylu a formou doplňkové ochrany na území České republiky (viz 2. kapitola článku).

V rámci prémiového obsahu článku jsou obsaženy odpovědi na často kladené otázky. V případě složitějších otázek, jsou odpovědi doplněny citacemi z judikatury. (viz 3. kapitola článku).

Článek je sepsán a pravidelně aktualizován advokáty se specializací na imigrační a azylové a cizinecké právo. Článek odpovídá právnímu stavu ke dni uvedenému v jeho záhlaví, jako den jeho poslední aktualizace.

V článku se lze přehledně orientovat za použití obsahu po pravé straně článku.

Mezinárodní ochrana formou azylu a formou doplňkové ochrany

Cizinec může v České republice požádat o mezinárodní ochranu před pronásledováním nebo hrozící vážnou újmou. Mezinárodní ochrana se uděluje formou azylu nebo doplňkové ochrany. Cizinci se udělí azyl především z důvodů, že je v zemi svého původu pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů. Pokud u žadatele o mezinárodní ochranu nejsou důvody pro udělení azylu, může mít nárok na doplňkovou ochranu, jestliže mu ve státu jeho původu hrozí trest smrti, nelidské či ponižující zacházení a trestání. Dále pokud mu hrozí vážné ohrožení života (jako civilní osoby) nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu.

Azyl

Základy azylu a mezinárodní ochrany cizinců na území České republiky a Evropské unie spočívají v tzv. Ženevské úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a v jejím protokolu přijatém v roce 1967 v New Yorku. Ženevská konvence byla pro Českou republiku vyhlášena sdělením č. 208/1993 Sb. Ženevská úmluva stanovuje základní pravidlo uprchlického práva “non refoulement”, že uprchlík nesmí být za žádných okolností vrácen do státu, ve kterém by jeho život nebo osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení.

Samotné řízení o udělení azylu nebo doplňkové ochrany je pro Českou republiku upraveno zákonem o azylu (zákon č. 325/1999 Sb.). Prvním předpokladem udělení azylu je, že cizinec musí co nejdříve po vstupu do České republiky požádat o mezinárodní ochranu (musí učinit tzv. “prohlášení o mezinárodní ochraně”). Následně pracovník ministerstva vnitra se žadatelem sepíše žádost o udělení azylu, potom následuje pohovor a další úkony. V průběhu řízení o azylu má cizinec právo zejména na právní pomoc advokáta a dále se může, i prostřednictvím advokáta, obrátit na Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Cizinci se udělí azyl především z důvodů, že je v zemi svého původu pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů.

V případě, že výše uvedené důvody nelze u cizince prokázat, může dále azyl získat za účelem sloučení rodiny, pokud je manželem nebo partnerem azylanta, svobodným dítětem azylanta mladším 18 let, rodičem azylanta mladšího 18 let nebo svobodným sourozencem azylanta mladším 18 let. Případně lze také udělit humanitární azyl ve zvláštních situacích hodných zvláštního zřetele, což představují různé humanitární důvody.

Doplňková ochrana

Pokud u cizince nebudou shledány žádné důvody pro udělení azylu, může ještě získat tzv. doplňkovou ochranu. Rovněž v řízení o udělení doplňkové ochraně může být cizinec právně zastoupen advokátem. Doplňkovou ochranu lze udělit z důvodů prokazatelných obav, že cizinci v jeho domovském státě hrozí nebezpečí vážné újmy, jako je trest smrti, mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti při mezinárodních nebo vnitrostátních ozbrojených konfliktech. Také i doplňkovou ochranu lze v mimořádných případech udělit za účelem sloučení rodiny, a to z obdobných důvodů, jaké jsou uvedeny shora ohledně azylu.

Správní žaloba a kasační stížnost

V případě negativního rozhodnutí ministerstva vnitra v řízení o udělení mezinárodní ochrany, lze podat správní žalobu ke krajskému soudu rozhodujícímu ve věcech správního soudnictví. Proti rozhodnutí krajského soudu lze následně podat kasační stížnost k Nejvyššímu soudu. V tomto řízení je již zastoupení advokátem povinné. 

Často kladené otázky

Pokud mi ve státě mého původu hrozí uložení povinnosti vykonávat nucené práce, může to být důvodem podání žádosti o azyl v České republice?

Odpověď na tuto otázku (prémiový obsah článku) je dále podpořena citacemi z judikatury Nejvyššího správního soudu (1 rozhodnutí). Citace judikatury jsou vždy uvedeny kurzívou a její případné komentáře písmem normálním.

Zde se nachází prémiový obsah tohoto odborného článku, který je přístupný jen držitelům předplatného.

Máte-li odpovídající předplatné, přihlaste se zde.

Pokud předplatné ještě nemáte, prozkoumejte následující varianty předplatného pro získání přístupu k veškerému prémiovému obsahu na našem webu:
Předplatné smluvních a právních vzorů (1 rok), Předplatné smluvních a právních vzorů (6 měsíců), Předplatné smluvních a právních vzorů (1 měsíc), Předplatné smluvních a právních vzorů (1 den), Předplatné prémiového obsahu odborných článků (1 rok), Předplatné prémiového obsahu odborných článků (6 měsíců), Předplatné prémiového obsahu odborných článků (1 měsíc), Předplatné prémiového obsahu odborných článků (1 týden)

Nebo využijte předplatného prémiového obsahu jen tohoto článku:
Předplatné prémiového obsahu článku “Žádost o mezinárodní ochranu (azyl)” (1 den)
, za akční cenu 199,- Kč !!!