Stavba komunikace na cizím pozemku

Stavba komunikace na cizím pozemku

Jak se vlastník pozemku na kterém je cizí stavba komunikace (silnice, dálnice, chodníku apod.) domůže náhrady za užívání jeho pozemku? Lze žádat náhradu za nemožnost užívání pozemků v důsledku stavby komunikace? Jak se naopak může bránit vlastník komunikace proti neadekvátním požadavkům vlastníka pozemku?

Kdo je vlastníkem stavby komunikace

Zákon o pozemních komunikacích stanovuje poměrně jednoznačně, kdo je vlastníkem komunikace, když přitom stavba komunikace je ve většině případů považována za samostatnou stavbu:

  • vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát
  • vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí;
  • vlastníkem místních komunikací je obec nebo město, na jejímž území se místní komunikace nacházejí;
  • vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.

Jiné než výše uvedené osoby vlastníky komunikace být nemohout. Sporné případy mohou být např. pokud je komunikace tvořena jen štěrkovým posypem apod.

Nároky vlastníka pozemku pod cizí komunikací

V následujícím textu budeme vycházet ze situace, že komunikace byla na cizím pozemku postavena neoprávněně v období od 01.04.1964 do 31.12.2013, když její neoprávněnost trvá dodnes. Jedná se o nejčastější případy.

K možnostem získání náhrady za neoprávněné užívání cizího pozemku stavbou komunikace je z hlediska vlastníka pozemku nutno zmínit 2 postupy řešení soudní cestou, pokud mezi oběma vlastníky nedojde k jiné dohodě.

Prvním tímto postupem je, že vlastník pozemku podá žalobu proti vlastníku komunikace na úpravu poměrů k neoprávněné stavbě. Druhým postupem je žaloba na vydání bezdůvodného obohacení.

Žaloba proti vlastníku komunikace na vypořádání její neoprávněné stavby na cizím pozemku

Při podání této žaloby je nutné vycházet ze starého občanského zákoníku. Před podáním žaloby je nutno alespoň zaslat předžalobní výzvu.

Z obecného hlediska může tuto žalobu na vypořádání neoprávněné stavby může podat jak vlastník pozemku, tak i vlastník komunikace nicméně s ohledem na zvláštní právní úpravu v zákoně o pozemních komunikacích by měl vlastník veřejně prospěšné komunikace postupovat podle tohoto zákona k provedení vyvlastnění za náhradu.

Soud může o této žalobě rozhodnout i jinak než požaduje vlastník pozemku nebo stavby. Lze nicméně předpokládat, že vlastník pozemku se bude domáhat buď přikázání pozemku do vlastnictví vlastníka komunikace za náhradu nebo zřízení věcného břemene ve prospěch vlastníka komunikace, rovněž za náhradu.

Dle našeho názoru soud měl ve většině případů s tímto požadavkem vlastník pozemku souhlasit. Potom by již zbývalo stanovit výši náhrady, podle znaleckého posudku nebo posudků.

Nelze ale ani vyloučit možnost, že by se vlastník pozemku pod cizí komunikací, mohl domáhat jejího odstranění. Toto i bez ohledu na skutečnost, že se jedná o místní komunikaci řádně evidovanou v seznamu místních komunikací. K tomu viz například rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, ze dne 12.04.2011, sp. zn. 20Co 450/2008.

Žaloba proti vlastníku komunikace na vydání bezdůvodného obohacení za užívání neoprávněné stavby komunikace na cizím pozemku

Kromě nároku na samotné vypořádání neoprávněné stavby komunikace na cizím pozemku, má vlastník pozemku právo na vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání jeho pozemku. Toto bezdůvodné obohacení potom odpovídá obvyklé výši nájemného v daném místě a čase.

Bezdůvodné obohacení se ale promlčuje, když objektivní promlčecí lhůta je 10 let a subjektivní 3 roky, proto je zpravidla nejlépe žalovat za poslední 3 roky.

Možnosti vlastníka komunikace

Vypořádání neoprávněné stavby komunikace na cizím pozemku vyvlastněním

Tento postup lze využít jen, pokud je komunikace je veřejně prospěšnou stavbou.

Vlastník komunikace zde postupuje zejména podle zákona o pozemních komunikacích a zákona o vyvlastnění. Vlastník komunikace se nejdříve s vlastníkem pozemku musí stanoveným postupem pokusit uzavřít dohodu o majetkovém vypořádání.

Pokud mezi oběma vlastníky nedojde k dohodě, vlastník komunikace podá žádost o vyvlastnění k vyvlastňovacímu úřadu. Částku a způsob náhrady úřad potom stanoví rozhodnutím. Proti rozhodnutí lze následně podat i žalobu k soudu.

Postup vlastníka pokud komunikace není veřejně prospěšnou stavbou

Kromě dohody vlastníků, lze v tomto případě využít jen možnosti vypořádání v občanském soudním řízení žalobou proti vlastníku pozemku na vypořádání neoprávněné stavby komunikace.

Related Posts

Comments (6)

Dobrý den. Jsem vlastníkem pozemků o rozloze 83 m. čtv. na kterým je neoprávněně postavená silnice I. třídy. Tento pozemek je využívá ŘSD již cca 60 let. Jaký mám zákonný nárok na odškodnění případně jak tuto situaci řešit. Děkuji za odpověď.

Mgr. David Netušil, advokát

Pro účely odpovědi na Váš dotaz budeme vycházet ze situace, že silnice byla na Vašem pozemku postavena neoprávněně v období od 01.04.1964 do 31.12.2013, když její neoprávněnost trvá dodnes.

V souvislosti se získáním Vašeho odškodnění za neoprávněné užívání Vašeho pozemku je nutno zmínit 3 postupy, pokud mezi Vámi a státem (vlastníkem silnic I. třídy je ze zákona stát) nedojde k jiné dohodě.

Prvním tímto postupem je, že podáte žalobu proti státu na úpravu poměrů k neoprávněné stavbě. Druhým postupem je žaloba na vydání bezdůvodného obohacení a třetím tímto postupem je, že tuto situaci započne řešit iniciativně sám stát, a to vyvlastněním za náhradu podle zákona o pozemních komunikacích.

ad 1. – Žaloba proti státu na vypořádání neoprávněné stavby silnice na cizím pozemku

Při podání této žaloby je nutné vycházet ze starého občanského zákoníku. Před podáním žaloby je nutno alespoň zaslat předžalobní výzvu.

Z obecného hlediska může tuto žalobu na vypořádání neoprávněné stavby může podat jak vlastník pozemku, tak i vlastník stavby, nicméně s ohledem na zvláštní právní úpravu v zákoně o pozemních komunikacích by měl stát postupovat podle tohoto zákona k provedení vyvlastnění za náhradu.

Soud může o této žalobě rozhodnout i jinak než požaduje vlastník pozemku nebo stavby. Lze nicméně předpokládat, že v daném případě se jako vlastník pozemku budete domáhat buď přikázání pozemku do vlastnictví státu za náhradu nebo zřízení věcného břemene ve prospěch státu, za náhradu.

Dle našeho názoru s tímto by měl soud s tímto postupem souhlasit. Potom již zbývá stanovit výši náhrady, dle znaleckého posudku nebo posudků.

ad 2. – Žaloba proti státu na vydání bezdůvodného obohacení za užívání neoprávněné stavby silnice na cizím pozemku

Kromě nároku na samotné vypořádání neoprávněné stavby silnice na cizím pozemku, máte nárok na vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání Vašeho pozemku, které odpovídá obvyklé výši nájemného v daném místě a čase.

Bezdůvodné obohacení se ale promlčuje, když objektivní promlčecí lhůta je 10 let a subjektivní 3 roky, proto je zpravidla nejlépe žalovat za poslední 3 roky.

ad 3. – Postup vlastníka silnice při vypořádání neoprávněné stavby na cizím pozemku vyvlastněním

Vlastník silnice zde postupuje zejména podle zákona o pozemních komunikacích a zákona o vyvlastnění.

Vlastník silnice se nejdříve s Vámi musí stanoveným postupem pokusit uzavřít dohodu o majetkovém vypořádání.

Pokud se státem nedojde k dohodě, stát podá žádost o vyvlastnění k vyvlastňovacímu úřadu. Částku a způsob náhrady úřad potom stanoví rozhodnutím. Proti rozhodnutí lze následně podat i žalobu k soudu.

Ve všech shora uvedených postupech lze doporučit právní zastoupení kvalifikovaným advokátem.

Tato odpověď vychází z právní úpravy platné ke dni 24.07.2019.

Dobrý den p. Mgr. Netušil mi zaslal na můj dotaz k silnici na mém pozemku brzkou a obsáhlou odpověď za což mu tímto děkuji. Ale chci se ještě v této souvislosti zeptat jestli se změní způsob vypořádání a odškodnění na základě následujících doplňujících informace:

1. silnice v 50.sátých létech nebyla postavena podle projektové dokumentace což pořád dokladuje zápis v katastru nemovitosti

2. nebylo provedeno vykoupení pozemku ani řádné jiné majetkové vyrovnání

3. na silnici vedoucí polovinou přes můj pozemek se platilo mýto, zda mám nárok na nějaký podíl

a ještě dotaz zda Vaše společnost v takovýchto případech nabízí právní zastoupení tak jak doporučujete.

Příjemný den.

Mgr. David Netušil, advokát

Pokud měla být komunikace vystavena v 50 letech, bylo to zřejmě za účinnosti tzv. středního občanského zákoníku. Otázka občanskoprávní oprávněnosti stavby silnice se tedy posuzuje dle zmíněného středního občanského zákoníku.

Jak je potvrzeno rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, střední občanský zákoník nepřipouštěl existenci neoprávněné stavby, když stavba vybudovaná tzv. socialistickou organizací nemohla být dle tehdejší právní úpravy neoprávněnou z občanskoprávního hlediska.

Je proto vysoká pravděpodobnost, že předmětná stavba komunikace na Vašem pozemku není z občanskoprávního hlediska stavbou neoprávněnou.

Jelikož ale předmětná stavba komunikace zřejmě ani na Vašem pozemku nebyla umístěna na základě nájemní smlouvy či na základě jiného dočasného užívacího práva, o kterém by její vlastník, musel předpokládat, že skončí, mohlo s ohledem na tehdejší právní úpravu a právní názor Nejvyššího soudu dojít dokonce i k vydržení vlastnického práva státu k pozemku na němž se komunikace nachází.

Pokud hovoříte o případném nároku na podílu z mýtného, předpokládáme, že jde o mýtné ve smyslu aktuální právní úpravy. Pokud by se Váš pozemek s cizí komunikací vypořádával v současné době, dle našeho názoru by výběr mýtného a kategorie předmětné komunikace měla mít vliv na hodnotu Vašeho pozemku. Rovněž by toto mělo mít vliv na výši případného nároku na vydání bezdůvodného obohacení z užívání silnice na Vašem pozemku bez právního důvodu.

Nicméně, jak vyplývá z výše uvedeného, tak s ohledem dobu výstavby předmětné komunikace, budou tyto případné nároky dosti problematické.

Je dále nutno zdůraznit, že se k dané otázce zde vyjadřujeme jen z hlediska občasného práva a možnosti občansko-právního vypořádání stavby a nikoli z hlediska oprávněnosti stavby ve smyslu stavebních předpisů. Oprávněnost z hlediska stavebně-právního se zpravidla posuzuje odděleně od občansko-právní oprávněnosti stavby. Jiným slovy nelegálnost stavby z důvodu porušení předpisů stavebního práva zpravidla automaticky nelegálnost občanskoprávní a naopak.

V této odpovědi není rovněž nijak řešena problematika případných nároků dle restitučních předpisů, jelikož nebyla vznesena a zatím z dotazu nevyplývá.

Poradit jak konkrétně dále ve Vaší záležitosti postupovat nemůžeme, jelikož by to vyžadovalo dodání veškerých podkladů, jejich prostudování, a osobní konzultaci, což již přesahuje možnosti našich bezplatných odpovědí k článkům blogu, viz naše podmínky zde: https://advokationline.eu/podminky-bezplatnych-verejnych-dotazu-k-clankum-blogu/

K Vašemu dotazu, zda v té věci můžeme převzít právní zastoupení, tak ano, jelikož se těmito případy zabýváme.

Tato odpověď vychází z právní úpravy platné ke dni 30.07.2019.

Dobrý den p. Mgr. Netušil. Opět Vám děkuji za Vaší brzkou a obsáhlou odpověď. Jak vyplývá z Vaších odpovědí je zřejmé, že se jedná o složitou problematiku, ve které je hodně neznámých zejména z hlediska vypořádání a odškodnění. Restituční problematika nebyla z mé strany vznesena a nevím jak se k tomuto pozemku vztahuje a také mi není jasna Vaše věta: jinými slovy nelegálnost stavby z důvodu porušení předpisů stavebního práva zpravidla automaticky nelegálnost občanskoprávní a naopak. ŘSD Ostrava mi nabízí vykoupení tohoto pozemku (lesní pozemek 83 m. čtv.) za znalcem stanovenou cenu 11 860,- Kč bez jakýchkoliv dalších náhrad. Nevím se rozhodnout zda řešit tuto problematiku právní cestou např. přes Vaši společnost nebo jít na dohodu s ŘSD. Co byste poradil?.
Děkuj a příjemný den.

Mgr. David Netušil, advokát

Co se týká ceny výkupu, jde o to, zda je ocenění provedeno na původní lesní pozemek nebo na pozemek s jeho aktuálním využitím umístěním silnice I. třídy. S ohledem na složitost tohoto konkrétního případu se nelze jednoznačně vyjádřit, na jaký účel využití Vašeho pozemku by ocenění mělo být provedeno. Rovněž i samotná odhadní cena se sice jeví nízká, ale toto je otázka pro znalce, tudíž se k výši ceny z našeho pohledu více vyjádřit nelze.

Co se týká možností konkrétního dalšího postupu, zpravidla je v takových kauzách důležité patřičné jednání s vlastníkem silnice, k čemuž také většinou přihlížejí i soudy v následných soudních sporech. Nicméně, jak konkrétně jednat se ŘSD tady radit nemůžeme, jednak z důvodu, že toto již přesahuje možnosti bezplatných odpovědí k článkům blogu, ale také proto, že k tomu nemáme potřebné podklady. Minimální by bylo nutné znát dosavadní průběh jednání a korespondenci s ŘSD. Toto by již ale spadalo do placených právních služeb.

K Vašemu dalšímu dotazu na oddělené posuzování oprávněnosti stavby komunikace z hlediska občanskoprávního a z hlediska stavebního práva, uvedeme následující příklad: Vlastník pozemku dá výslovný souhlas se stavbou komunikace, např. formou práva stavby, nájemní smlouvy nebo věcného břemene apod. Stavebník komunikace následně vybuduje komunikaci bez stavebního povolení, nebo sice bude míst stavební povolení, ale komunikaci vystaví v rozporu s ním. V tomto případě by stavba komunikace byla z občanskoprávního hlediska oprávněná a vlastník by se občanskoprávní žalobou nemohl domáhat jejího vypořádání, pokud by stavební dodržel sjednané podmínky s vlastníkem pozemku. V tomto případě by ale komunikace byla neoprávněnou stavbou z hlediska stavebního – správního práva. Zde by vlastník pozemku maximálně mohl dát příslušnému speciálnímu stavebnímu úřadu podnět k odstranění stavby a stavebník by naopak mohl žádat o dodatečné stavební povolení stavby či jiné řešení v rámci správního práva.

Tato odpověď vychází z právní úpravy platné ke dni 02.08.2019.

Leave a comment

Ochrana osobních údajů
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.