Jak se vlastník pozemku na kterém je cizí stavba komunikace (silnice, dálnice, chodníku apod.) domůže náhrady za užívání jeho pozemku? Lze žádat náhradu za nemožnost užívání pozemků v důsledku stavby komunikace? Jak se naopak může bránit vlastník komunikace proti neadekvátním požadavkům vlastníka pozemku?

Kdo je vlastníkem stavby komunikace

Zákon o pozemních komunikacích stanovuje poměrně jednoznačně, kdo je vlastníkem komunikace, když přitom stavba komunikace je ve většině případů považována za samostatnou stavbu:

  • vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát
  • vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí;
  • vlastníkem místních komunikací je obec nebo město, na jejímž území se místní komunikace nacházejí;
  • vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.

Jiné než výše uvedené osoby vlastníky komunikace být nemohout. Sporné případy mohou být např. pokud je komunikace tvořena jen štěrkovým posypem apod.

Nároky vlastníka pozemku pod cizí komunikací

V následujícím textu budeme vycházet ze situace, že komunikace byla na cizím pozemku postavena neoprávněně v období od 01.04.1964 do 31.12.2013, když její neoprávněnost trvá dodnes. Jedná se o nejčastější případy.

K možnostem získání náhrady za neoprávněné užívání cizího pozemku stavbou komunikace je z hlediska vlastníka pozemku nutno zmínit 2 postupy řešení soudní cestou, pokud mezi oběma vlastníky nedojde k jiné dohodě.

Prvním tímto postupem je, že vlastník pozemku podá žalobu proti vlastníku komunikace na úpravu poměrů k neoprávněné stavbě. Druhým postupem je žaloba na vydání bezdůvodného obohacení.

Žaloba proti vlastníku komunikace na vypořádání její neoprávněné stavby na cizím pozemku

Při podání této žaloby je nutné vycházet ze starého občanského zákoníku. Před podáním žaloby je nutno alespoň zaslat předžalobní výzvu.

Z obecného hlediska může tuto žalobu na vypořádání neoprávněné stavby může podat jak vlastník pozemku, tak i vlastník komunikace nicméně s ohledem na zvláštní právní úpravu v zákoně o pozemních komunikacích by měl vlastník veřejně prospěšné komunikace postupovat podle tohoto zákona k provedení vyvlastnění za náhradu.

Soud může o této žalobě rozhodnout i jinak než požaduje vlastník pozemku nebo stavby. Lze nicméně předpokládat, že vlastník pozemku se bude domáhat buď přikázání pozemku do vlastnictví vlastníka komunikace za náhradu nebo zřízení věcného břemene ve prospěch vlastníka komunikace, rovněž za náhradu.

Dle našeho názoru soud měl ve většině případů s tímto požadavkem vlastník pozemku souhlasit. Potom by již zbývalo stanovit výši náhrady, podle znaleckého posudku nebo posudků.

Nelze ale ani vyloučit možnost, že by se vlastník pozemku pod cizí komunikací, mohl domáhat jejího odstranění. Toto i bez ohledu na skutečnost, že se jedná o místní komunikaci řádně evidovanou v seznamu místních komunikací. K tomu viz například rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, ze dne 12.04.2011, sp. zn. 20Co 450/2008.

Žaloba proti vlastníku komunikace na vydání bezdůvodného obohacení za užívání neoprávněné stavby komunikace na cizím pozemku

Kromě nároku na samotné vypořádání neoprávněné stavby komunikace na cizím pozemku, má vlastník pozemku právo na vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání jeho pozemku. Toto bezdůvodné obohacení potom odpovídá obvyklé výši nájemného v daném místě a čase.

Bezdůvodné obohacení se ale promlčuje, když objektivní promlčecí lhůta je 10 let a subjektivní 3 roky, proto je zpravidla nejlépe žalovat za poslední 3 roky.

Možnosti vlastníka komunikace

Vypořádání neoprávněné stavby komunikace na cizím pozemku vyvlastněním

Tento postup lze využít jen, pokud je komunikace je veřejně prospěšnou stavbou.

Vlastník komunikace zde postupuje zejména podle zákona o pozemních komunikacích a zákona o vyvlastnění. Vlastník komunikace se nejdříve s vlastníkem pozemku musí stanoveným postupem pokusit uzavřít dohodu o majetkovém vypořádání.

Pokud mezi oběma vlastníky nedojde k dohodě, vlastník komunikace podá žádost o vyvlastnění k vyvlastňovacímu úřadu. Částku a způsob náhrady úřad potom stanoví rozhodnutím. Proti rozhodnutí lze následně podat i žalobu k soudu.

Postup vlastníka pokud komunikace není veřejně prospěšnou stavbou

Kromě dohody vlastníků, lze v tomto případě využít jen možnosti vypořádání v občanském soudním řízení žalobou proti vlastníku pozemku na vypořádání neoprávněné stavby komunikace.

Rezervujte konzultaci k otázkám řešeným tímto článkem

Načítám...

Nebo zadejte veřejný bezplatný dotaz advokátovi