V poslední době, postupně dochází čím dál tím více k uplatňování dalších právních postupů věřitelů při vymáhání pohledávek. Mnohé tyto postupy byly možné již před rokem 2014, tedy před nabytím účinnosti zákona o obchodních korporacích, ale hromadně a běžněji se využívají stále častěji v poslední době. Rovněž je velkým podnětem a podporou tohoto vývoje odpovědnosti statutárních orgánů obchodních společností přibývající judikatura Nejvyššího soudu.

Tomuto trendu odpovídá i připravovaná novelizace § 68 zákona o obchodních korporacích, která dle našeho názoru, odpovědnost orgánů společnosti nejenže upřesňuje, ale i zvyšuje.

S tím souvisí i to, že při prokázání jakákoli činnosti (nebo nečinnosti) statutárního, která je v rozporu s péčí řádného hospodáře a způsobuje společnosti škodu, a tedy škodu i jejím věřitelům, se tito věřitelé (tedy např. i Finanční úřad) nebo insolvenční správce mohou domáhat zaplacení částky na jejich pohledávky, které odpovídají výši škody způsobené jednatelem.

Další skutečností, na jejímž základě se věřitelé a insolvenční správce mohou proti jednateli domoci faktické úhrady jejich pohledávek, které měli za společností je nepodání nebo pozdní podání insolvenčního návrhu. K tomu viz § 68 zákona o obchodních korporacích, upravující ručení statutárního orgánu za závazky společnosti a §§ 98, 99 insolvenčního zákona, upravující odpovědnost orgánu společnosti za škodu nebo jinou újmu způsobenou pozdním podáním nebo nepodáním insolvenčního návrhu.

Dále lze uvést, že dříve byly poměrně časté případy, kdy s ohledem na právní úpravu DPH, byly zakládány nové společnosti, vlastníkem (ovládající osobou) jiné společnosti. Těmito novými společnostmi byla často řešena problematika daně z přidané hodnoty. Pokud při ukončení činností těchto společností (často jen faktické) zůstaly závazky k FÚ, ČSSZ, zdravotní pojišťovně apod., často byla tato situace ze strany těchto orgánů ponechána bez povšimnutí (pokud nebyly předpoklady pro zahájení trestního stíhání pro trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 trestního zákoníku).

S ohledem na vývoj judikatury a větší využívání právních prostředků věřiteli (podporovaných touto judikaturou), je možné, že tyto postupy budou více využívat i příslušné orgány veřejné moci (FÚ, ČSSZ, zdravotní pojišťovna apod.).

Naše AK v poslední době řeší větší množství těchto sporů, resp. žalob proti statutárním orgánům. V tomto směru lze také upozornit, že poměrně zásadním důkazním prostředkem v těchto sporech je znalecký posudek na účetnictví zadlužené společnosti. Tyto posudky bývají poměrně nákladné a i v případě menších společností se jejich cena může pohybovat okolo 40.000 Kč. Všechny tyto náklady a další náklady řízení jdou potom k tíži strany, která ve sporu neuspěje.

Dále lze do budoucna doporučit řídit se pravidlem, které zákon sice výslovně nedeklaruje, ale poslední vývoj rozhodovací soudní praxe tomu nasvědčuje, že jednatel (statutární orgán) obchodní korporace ručí za splnění všech jejích závazků, pokud jednoznačně neprokáže jeho postup s péčí řádného hospodáře a okolnosti, které jej z odpovědnosti vyviňují nebo tuto odpovědnost omezují do určité výše nebo rozsahu.

Právní vzory k bezplatnému stažení

Zde jsou k dispozici, k bezplatnému stažení, smluvní a právní vzory související s tématem tohoto článku a s právní pomocí zajišťovanou naší advokátní kanceláří. Vzory jsou průběžně aktualizovány v souladu s aktuální právní úpravou, ke dni jaký je u vzoru uveden jako datum aktualizace:

Přístup ke všem smluvním a právním vzorům, včetně možnosti filtrování dle kategorií, vyhledávání v názvu vzoru a fulltextové vyhledávání v textu vzoru, je k dispozici na zvláštní stránce smluvní a právní vzory ke stažení, po zaplacení předplatného vzorů a blogu. Držitelům předplatného, se po přihlášení, přímo i zde zobrazí možnost vyhledávání všech prémiových vzorů:

Rezervujte konzultaci k otázkám řešeným tímto článkem

Načítám...

Nebo zadejte veřejný bezplatný dotaz advokátovi