Časté jsou dotazy, zda dojde ke zrušení povolení k přechodnému pobytu cizince, který jej dříve získal jako registrovaný partner / partnerka občana EU nebo ČR; hovoříme tedy o partnerství osob stejného pohlaví.

Zrušení přechodného pobytu z důvodu zrušení registrovaného partnerství

Zákon o pobytu cizinců neobsahuje výslovnou právní úpravu této problematiky ve vztahu k registrovanému partnerství osob stejného pohlaví. V praxi však Ministerstvo vnitra analogicky postupuje obdobně, jako v případě rozvodu manželství heterosexuálního páru. Analogicky k rozvodu heterosexuálního manželství lze tedy k dané problematice uvést následující:

Rozvodem, resp. zrušením registrovaného partnerství soudem, nebo jeho prohlášením za neplatné, přestává být občan 3. státu rodinným příslušníkem občana EU, tedy rodinným příslušníkem osoby, která byla dříve jeho registrovaným partnerem / partnerkou. Jak se Ministerstvo vnitra o zrušení registrovaného partnerství dozví, zruší cizinci povolení k přechodnému pobytu a stanoví mu lhůtu k vycestování z ČR a EU. Ministerstvo vnitra cizinci z důvodu zrušení registrovaného partnerství s občanem EU, nezruší jeho přechodný pobyt zejména v následujících případech:

  • Před zahájením řízení o zrušení registrovaného partnerství, nebo řízení o prohlášení partnerství za neplatné, toto partnerství trvalo alespoň 3 roky a v době trvání partnerství měl cizinec povolení k přechodnému pobytu nejméně 1 rok.
  • Cizinec se stal za trvání partnerství obětí domácího násilí nebo u něj nastaly jiné obzvláště obtížné okolnosti.

Ke zrušení přechodného pobytu cizince z důvodu zrušení registrovaného partnerství s občanem EU, nebo z důvodu prohlášení manželství za neplatné soudem, musí být splněna další obecná zákonná podmínka, kterou je, že rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života bývalého partnera – cizince.

Postup MV, pokud zjistí, že registrované partnerství bylo uzavřeno účelově

Výše popsané výjimky, kdy MV přechodný pobyt cizince neukončí, se nemusí uplatnit, pokud bude zjištěno, že se cizinec dopustil obcházení zákona o pobytu cizinců s cílem získat přechodný pobyt, tím, že účelově uzavřel partnerství nebo jej získal na základě padělaných nebo pozměněných dokladů či jiných náležitostí.

Podání žádosti o dlouhodobý pobyt po zrušení registrovaného partnerství

Pokud ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana EU pobyt z důvodu zrušení registrovaného partnerství a stanoví mu lhůtu k vycestování, je cizinec je v této lhůtě oprávněn podat na území ČR žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o povolení k trvalému pobytu, pokud na území pobývá více než 5 let.

Tento postup není samozřejmě možný, pokud zejména pokud byl cizinci pobyt zrušen z důvodu obcházení zákona účelovým uzavřením registrovaného partnerství.

K případné nemožnosti vycestování cizince po zrušení jeho registrovaného partnerství s občanem EU

U cizince, kterému byl zrušen přechodný pobyt z důvodu zrušení registrovaného partnerství nebo dokonce i protože se dopustil účelového – podvodného – uzavření registrovaného partnerství, mohou existovat důvody nemožnosti vycestovat z území ČR.

V těchto případech lze obvykle žádat o vízum za účelem strpění, následně o dlouhodobý pobyt za účelem strpění a posléze i o změnu jeho účelu a trvalý pobyt. Rovněž přichází do úvahy i podání žádosti o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany.

Tyto důvody zpravidla odpovídají analogicky důvodům, pro něž lze žádat o mezinárodní ochranu formou azylu nebo formou doplňkové ochrany. Tyto důvody mohou vyplývat z možné protiprávnosti registrovaného partnerství v některých státech mimo EU a dále z možné nezákonnosti prosté skutečnosti, že někdo udržoval partnerský vztah s osobou stejného pohlaví.

K tomu lze například zmínit situace, kdy cizinec pochází ze státu, kde za jeho homosexuální orientaci hrozí trest vězení nebo výjimečně i trest smrti. K těmto situacím se poměrně jednoznačně vyjádřil soudní dvůr Evropské unie , v rozsudku C‑199/12 až C‑201/12 ze dne 07.2013 a v rozsudku C‑148/13 až C‑150/13 ze dne 02.12.2014, v rámci řízen í o předběžné otázce, se vyjádřil k důvodnosti žádostí žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří jako důvod uvádějí jejich homosexuální orientaci, za níž jim ve státě, ze kterého prchají, hrozí uložení trestu odnětí svobody.

Tento rozsudek je proto nutné považovat i za určité závazné vodítko pro postup Ministerstva vnitra či jiných orgánů v ČR. S ohledem na tyto rozsudky, lze pro účely tohoto příspěvku formulovat následující závěry:

  • V případě, že jiný stát trestá homosexualitu trestem vězení, lze pro účely řízení o mezinárodní ochraně na tuto skupinu pohlížet jako na určitou společenskou vrstvu.
  • Samotná trestnost homosexuálního jednání není pronásledováním ve smyslu zákona o azylu. Pokud ale za toto jednání hrozí trest odnětí svobody, jde o nepřiměřené a diskriminační trestání, tudíž se jedná o pronásledování dle zákona o azylu.
  • Tím spíše je homosexualita důvodem pro udělení mezinárodní ochrany, pokud za ni žadateli v jeho domovském státě hrozí trest smrti.
  • Žádost takovéhoto žadatele o mezinárodní ochranu, nelze zamítnout s odůvodněním, že má možnost v zemi původu svou homosexualitu skrývat,  aby  se  vyhnul pronásledování a uložení trestu.