Z právní úpravy vyplývá, že zřízení práva nezbytné cesty se může domáhat vlastník existující nemovitosti, pokud je cesta nutná k řádnému hospodaření s ní nebo k jejímu užívání.

Zřízení práva nezbytné cesty k plánované stavbě soudní cestou

Zákon sice výslovně neřeší situaci, kdy stavba ještě nestojí, ale obdobné právo vlastníka budoucí, zamýšlené stavby lze z aktuální právní úpravy dovodit.

Tento výklad příslušných ustanovené nového občanského zákoníku jednoznačně potvrdil Nejvyšš soud v rozsudcích sp. zn. 22 Cdo 1758/2018, ze dne 26.11.2019 a sp. zn. 22 Cdo 880/2018, ze dne 27.02.2019.

Z těchto rozsudků vyplývá zejména, že:

  • nezastavěný pozemek musí být určen územním plánem k zástavbě;
  • budoucí stavebník musí u soudu prokázat, že příprava stavby dosáhla určitého stupně a že má vážný úmysl jej stavbou odpovídající tomuto plánu v blízké budoucnosti zastavět. Dle našeho názoru by budoucí stavebník měl toto před podáním žaloby alespoň věrohodně doložit, např. projektovou dokumentací;
  • budoucí stavebník musí vymezit základní parametry uvažované stavby a sdělit, k jakému účelu má sloužit; musí též prokázat, zda z hlediska územního plánování lze takovou stavbu na pozemku zřídit. Dle našeho názoru by budoucí stavebník měl toto před podáním žaloby alespoň věrohodně doložit, např. projektovou dokumentací.

Všeobecné podmínky soudního zřízení práva nezbytné cesty

  • Princip proporcionality. Tento princip znamená, že výhoda získaná budoucím stavebníkem z práva nezbytné cesty, musí být proporcionální (přiměřená) k nevýhodě způsobené vlastníkovi pozemku, přes který nezbytná cesta povede.
  • Nemovistost nemá dostatečné spojení s veřejnou cestou.
  • Soud přizná nezbytnou cestu jen pokud je prokázána její skutečná nezbytnost.
  • Vlastník nemá právo žádat, aby mu bylo přiznáno právo cesty v místě pro něj nejvýhodnějším (viz také výše uvedený princip proporcionality).
  • Vlastník zpravidla nemá právo žádat, aby mu soud přiznal právo nezbytné cesty:
    • pokud mu byl předmětný pozemek (nebo jeho adekvátní část) nabídnut k odkoupení za obvyklou (tržní cenu).
    • pokud mu byl předmětný pozemek (nebo jeho adekvátní část) nabídnut k užívání formou věcného břemene (služebnosti cesty) za obvyklou (tržní cenu) a za adekvátních smluvních podmínek.
    • pokud mu byl předmětný pozemek (nebo jeho adekvátní část) nabídnut k pronájmu za obvyklou (tržní cenu) a za adekvátních smluvních podmínek.

Vztah práva nezbytné cesty a služebnosti (věcného břemene) cesty

Přiznání nezbytné cesty soudem může mít i formu služebnosti. Pokud toto právo nemá formu služebnosti, nezapisuje se do katastru nemovitostí. V jakém konkrétním případě by soudem přiznané právo nezbytné cesty mělo mít formu služebnosti stávající judikatura příliš neřeší.

Dle našeho názoru by se mělo jednat o služebnost, pokud jde o rozšíření již existující služebnosti, ale pokud jde ryze o nové právo nezbytné cesty, nemělo by to mít formu služebnosti. Nicméně z hlediska práva dalšího vlastníka užívat cizí pozemek pro nezbytnou cestu, je to v podstatě stejné. Dle našeho názoru by měla být stanovena i stejná úplata jako v případě náhrady za zřízení věcného břemene cesty.

Rezervujte konzultaci k problematice řešené tímto článkem

Nebo k článku zadejte dotaz či poptávku právní služby

  • Přílohy
    Přetáhněte soubory sem, nebo
    Accepted file types: doc, docx, odt, rtf, txt, pdf, zfo, xls, xlsx, ods, ppt, pptx, pps, ppsx, tiff, png, gif, jpg, mp3, m4a, ogg, waw, wma, mp4, m4v, mov, avi, mpg, ogv, 3gp, 3g2, flv.
    • This field is for validation purposes and should be left unchanged.