Pomluva – trestný čin, přestupek a občanskoprávní delikt

Aktualizováno: 20.03.2023
Svémocné vystěhování, vyklizení nájemce či podnájemce z bytu nebo domu - ochrana nájemceSvémocné vystěhování, vyklizení nájemce či podnájemce z bytu nebo domu

Kdy je pomluva trestným činem, přestupkem nebo občanskoprávním deliktem? Jak se mohu domoci finančního odškodnění za pomluvu? Těmito otázkami, a mnohým dalším, se zabývá tento článek.

Trestný čin pomluvy

Podle § 184 trestního zákoníku je trestným činem pomluvy když někdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Závažnější formou pomluvy je potom, když je sdělení nepravdivého údaje o jiném provedeno  tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

O trestný čin pomluvy, resp. přesněji přečin pomluvy, se jedná při naplnění zejména těchto předpokladů:

  • Osobou poškozenou trestným činem pomluvy může být kdokoli, bez ohledu na věk, svéprávnost, duševní poruchu, odsouzení nebo se může dokonce jednat i o osobu již zemřelou.
  • Nepravdivý údaje (informaci) postačuje sdělit i jediné osobě, a to jakoukoli formou, např. ústně, telefonicky, emailem apod.
  • Uvedení nepravdivé informace musí být úmyslné. Zde postačuje, aby pachatel věděl o nepravdivosti sdělované informace a dále aby byl srozuměn o způsobilosti této nepravdivá informace značnou měrou ohrozit vážnost pomlouvaného u spoluobčanů.
  • Nepravdivá informace musí být způsobilá značnou měrou ohrozit vážnost pomlouvané osoby u spoluobčanů. Posouzení zda je tento předpoklad naplněn je zpravidla nejsložitější. Způsobilost značnou měrou ohrozit pomlouvaného u spoluobčanů se hodnotí podle okolností konkrétního případu. Zejména se posuzuje celkové postavení pomlouvané osoby, její charakterové a mravní vlastnosti, povaha šíření nepravdivé informace apod.

Pokud nejsou splněny výše uvedené nejdůležitější předpoklady, nejde o trestný čin, ale může jít o přestupek. K tomu viz následující kapitola.

Pomluva jako přestupek

Pokud pomluva nesplňuje shora uvedené hlavní zákonné předpoklady trestního zákoníku, může se jednat o přestupek proti občanskému soužití. Přestupek proti občanskému soužití zahrnuje více způsobů protiprávního jednání.

Zpravidla je takovéto jednání (tj. ekvivalent pomluvy ve smyslu § 184 trestního zákoníku) posuzováno jako ublížení na cti, zesměšněním či hrubou urážkou [§ 7 odst. 1, písm. a) přestupkového zákona] nebo jako jiné hrubé jednání vůči další osobě [§ 7 odst. 1, písm. c), bod 4. přestupkového zákona].

Náhrada nemajetkové újmy

Spácháním trestného činu pomluvy nebo přestupku proti občanskému soužití může být současně i občanskoprávním deliktem. Za tento občanskoprávní delikt může poškozený požadovat náhradu nemajetkové újmy. Může také požadovat i náhradu majetkové škody, což ale nastává v těchto případech výjimečně, proto zde hovoříme jen o náhradě nemajetkové újmy.

Pokud je pomluva projednávána v trestním řízení, může poškozený přímo v tomto řízení uplatnit proti obviněnému nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené pomluvou.

Pokud trestní soud odkáže poškozeného, aby jeho nárok na nemajetkovou újmu uplatnil v občanském soudním řízení nebo pokud je pomluva projednávána v přestupkovém řízení nebo jestliže z jakéhokoli důvodu nedojde k takovémuto projednání vůbec (např. nedojde k naplnění všech znaků skutkové podstaty trestného činu nebo přestupku), poškozený může zvážit možnost uplatnit jeho nárok v občanském soudním řízení. K tomu viz následující kapitola.

Pomluva jako občanskoprávní delikt

Podle § 81 občanského zákoníku: (1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

Sdělením nepravdivého údaje, podobně jak je výše popsáno u trestného činu pomluvy, může dojít k zásahu do práva poškozeného zejména na ochranu jeho důstojnosti, vážnosti a cti, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení. Na rozdíl od trestného činu pomluvy nestačí jen ohrožení důstojnosti, vážnosti a cti poškozeného, ale musí dojít ke skutečnému zásahu do těchto práv.

Pokud k zásahu do těchto práv dojde, může se poškozený žalobou na ochranu osobnosti domáhat na pomlouvajícím:

  • aby se zdržel dalších neoprávněných zásahů do jeho přirozených práv;
  • aby odstranil následky pomluvy, např. uvedením pravdivé informace a omluvy;
  • poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích.

Z judikatury

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu publikovaného ve sbírce trestních rozhodnutí pod číslem R 52/1980-II

Nepravdivý údaj o jiném, že je duševně nemocný, může být údajem způsobilým značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů a poškodit ho v zaměstnání, resp. způsobit mu jinou vážnou újmu ve smyslu znaků trestného činu pomluvy…

Často kladené otázky v trestním právu
Byla jsem policií předvolána k podání vysvětlení jako svědek trestní věci. Může ode mě policie požadovat odběr DNA?2023-03-26T05:37:52+02:00

Policie může i od svědka požadovat odběr biologického materiálu (např. sliny) ke zjištění DNA zejména v situacích upravených § 114 odst. 3 trestního řádu.

Podle § 114 odst. 3 trestního řádu platí následující: “Je-li k důkazu třeba zjistit totožnost osoby, která se zdržovala na místě činu, je osoba, o kterou jde, povinna strpět úkony potřebné pro takové zjištění.

To znamená, že pokud je nutno prokázat, zda se svědek nenacházel na místě trestného činu, může policie, v rámci probíhajícího trestního řízení, svědka vyzvat k umožnění dobrovolného odběru biologického materiálu ke zjištění DNA. Pokud by v tomto případě svědek omítl součinnost, může jej policie k tomu donutit. Pokud má ale policie možnost využít jiné méně invazivní důkazní prostředky, měla by je nejdříve využít a teprve poté by měla přistoupit k důkazu DNA.

Nenalezli jste doposud řešení právního problému?
Rezervujte konzultaci s experty na trestní právo!

Právní konzultace online v trestních věcech s Mgr. Davidem Netušilem, advokátem a obhájcem

15001/2 hod
  • Právní konzultace online v trestních záležitostech (tj. zejména obhajoba obviněného, zastoupení poškozeného, právní stanoviska a analýzy k otázkám trestního práva).
  • Konzultaci online lze provést telefonicky a jinak zejména prostřednictvím komunikačních služeb WhatsApp, Facetime, Telegram, SignalSkype. Tímto způsobem lze sdílet i dokumenty. Pokud budete požadovat použití jiné komunikační služby, přizpůsobíme se.
  • Konzultaci provádí Mgr. David Netušil, advokát se specializací na trestní právo, působící v advokátní kanceláři advokáti online s.r.o.
  • [PROFIL ADVOKÁTA]

Právní konzultace online v trestních věcech s JUDr. Petrem Šťastným, Ph.D., advokátem a obhájcem

15001/2 hod
  • Právní konzultace online v trestních věcech (tj. zejména obhajoba obviněného, zastoupení poškozeného, právní stanoviska a analýzy k otázkám trestního práva).
  • Konzultaci online lze provést telefonicky a jinak zejména prostřednictvím komunikačních služeb WhatsApp, Facetime, Telegram, SignalSkype. Tímto způsobem lze sdílet i dokumenty. Pokud budete požadovat použití jiné komunikační služby, přizpůsobíme se.
  • Konzultaci provádí JUDr. Petr Šťastný, Ph.D., samostatný advokát se specializací na trestní právo.
  • [PROFIL ADVOKÁTA]
Svémocné vystěhování, vyklizení nájemce či podnájemce z bytu nebo domu - ochrana nájemceSvémocné vystěhování, vyklizení nájemce či podnájemce z bytu nebo domu

OBSAH

Název