Odvolání je nutné podat v zákonem stanovené lhůtě. Tato lhůta činí ve většině případů 15 dnů, ale u některých rozhodnutí, například o správním vyhoštění, je odvolací lhůta jen pětidenní. Odvolací lhůta se počítá ode dne oznámení rozhodnutí či usnesení, čímž je zpravidla jeho doručení (převzetí doporučené zásilky na poště).

S přípravou odvolání je vhodné se obrátit na kvalifikovaného právníka, znalého problematiky cizineckého práva, přičemž nelepší kvalitu právní pomoci, je třeba hledat u specializovaného imigračního advokáta zapsaného v seznamu advokátů u České advokátní komory.

V následujícím textu jsou uvedeny některé časté případy podání odvolání ve věcech pobytu cizinců na území České republiky a Evropské unie.

Odvolání ve věcech žádostí o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o jeho prodloužení

V praxi vyvstává nejčastěji potřeba podání odvolání proti rozhodnutí ministerstva vnitra o zamítnutí žádosti o dlouhodobý či trvalý pobyt nebo o prodloužení těchto pobytových povolení.

Dalšími četnými případy jsou odvolání proti usnesení ministerstva o zastavení řízení o žádostech, týkajících se shora uvedených pobytových povolení (dlouhodobý a trvalý pobyt či přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie). V těchto situacích správní orgán (ministerstvo vnitra) zastavuje obvykle řízení, z důvodu, že cizinec – žadatel nedoložil potřebné doklady či jiné nezbytné přílohy žádosti. Tímto chybějícím podklady žádosti bývá kupříkladu doklad o zajištění finančních prostředků k pobytu na území (prokazující úhrnný měsíční příjem cizince). Dalším frekventovaným důvodem zastavení řízení o žádosti o dlouhodobý pobyt nebo o jeho prodloužení je nepodání žádosti v zákonem stanovené lhůtě.

Odvolání ve věcech přechodného pobytu rodinného příslušníka občana ČR nebo EU (sloučení rodiny s občanem Evropské unie)

Rovněž přibývá i případů zamítnutých žádostí o přechodný pobyt rodinného příslušníka občana EU. Pro tato zamítavá rozhodnutí je typickým důvodem, že se cizinec měl dopustit obcházení zákona účelovým, fingovaným uzavřením manželství nebo takovýmto účelovým, fiktivním osvojením dítěte či prohlášením otcovství.

Odvolání proti rozhodnutí Cizinecké policie o vyhoštění či o povinnosti opustit území

V těchto případech je odvolací lhůta jen pětidenní. Rovněž pro tyto situace doporučujeme vyhledat právní pomoc zkušeného advokáta. Častým důvodem vyhoštění cizince ze třetího státu je pobyt bez víza nebo výkon práce bez pracovního povolení (nelegální práce).

Podání odvolání proti rozhodnutí či usnesení v dalších případech

Odvolání lze rovněž podat v celé řadě dalších správních rozhodnutí ministerstva nebo policie, například odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území, proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo jiného cestovního dokladu, proti rozhodnutí o zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a proti rozhodnutí o propadnutí finanční záruky.

Stížnost, podnět

Stížnosti, podněty nebo žaloby na nečinnost Ministerstva či Cizinecké policie přichází do úvahy zejména při průtazích v řízení. Podle zákona o pobytu cizinců platí, že pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá v zákonem stanovené lhůtě, která většinu činí 60 dnů ode dne podání žádosti. Jiné lhůty platí kupříkladu pro žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka (120 dnů), pro žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (270 dnů), pro žádost o modrou kartu a 180 dnů při žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem modré karty (90 dnů) a pro vydání krátkodobého víza (15 až 60 dnů).

Při překročení těchto lhůt lze doporučit následující postupy. Nejmírnějším prostředkem je v těchto situacích písemný dotaz správnímu orgánu na stav řízení, s upozorněním, že již lhůta pro vydání rozhodnutí vypršela. Dále přichází do úvahy podat prostou stížnost k příslušnému odboru azylové a migrační politiky MV, které vede řízení. O něco silnějším a více formalizovaným prostředkem nápravy je podnět nadřízenému správnímu orgánu OAMP MV na ochranu proti nečinnosti podle § 80 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb. V případě, že ani nadřízený orgán nezjedná v přiměřené době nápravu, je třeba podat správní žalobu ke krajskému soudu (nebo k městskému soudu v Praze) na ochranu proti nečinnosti.

Správní žaloba

V případě, že Ministerstvo vnitra, respektive jeho Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, nebo Cizinecká policie ČR (Ředitelství cizinecké policie) zamítne řádně podané odvolání, je nutné v zákonem stanovené lhůtě podat proti tomuto zamítavému rozhodnutí žalobu k soudu rozhodujícího dle soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.) ve věcech správního soudnictví. Podání této žaloby je zpoplatněno soudním poplatkem 3.000,- Kč.

Správní žalobou se lze rovněž bránit průtahům v řízení, pokud ministerstvo, policie či jiný správní orgán, odmítá v zákonem stanovené lhůtě vydat požadované rozhodnutí, osvědčení nebo učinit jiný úkon. V tomto případě je třeba podat žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, a to opět podle soudního řádu správního, přičemž soudní poplatek činí rovněž 3.000,- Kč.

Ve věcech pobytu cizinců na území ČR je také v mnoha situacích nutné využít soudní řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, v případech, kdy je klient zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením ministerstva, policie či jiného správního orgánu.

Pochopitelně, netřeba zdůrazňovat, že v záležitostech správních žalob je nutné se obrátit na zkušeného imigračního právníka a nenechat nic náhodě.

Kasační stížnost

Pokud ve věcech pobytu cizinců nedojde k nápravě ani řízení u soudu ve správním soudnictví, je nutné se obrátit na advokáta a proti nezákonnému rozhodnutí správního soudu podat správní žalobu. V tomto řízení je zastoupení advokátem povinné. Soudní poplatek zde činí 5.000,- Kč a v případě úspěchu je klientovi ze strany státu nahrazen a je mu dále přiznána finanční kompenzace nákladů na odměnu jeho advokáta.

Ústavní stížnost

Pokud přes všechny shora vyjmenované opravné prostředky proti nezákonným rozhodnutím a postupům ministerstva vnitra a policie v cizineckých záležitostech nepostačují, je třeba zvážit možnost podání ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu České republiky. Ústavní stížnost není ale možné podat proti všem ministerským a policejním nezákonným rozhodnutím či zásahům, ale jen proti těm závažnějším, jimiž dojde k porušení základních lidských práv a svobod zaručených Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod či mezinárodními úmluvami na ochranu lidských práv a svobod, kterými je Česká republika vázána.

Stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva

Pokud dojdou nezákonnosti Ministerstva vnitra, Cizinecké policie, či jiných orgánů tak daleko, že jim není učiněna přítrž ani kasační nebo ústavní stížností, je nezbytné zvážit podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku. Tuto stížnost k ESLP není rovněž možné podat ve všech případech, ale jen v těch, kdy je ze strany státních orgánů zasaženo do základních lidských práv zaručených Evropskou úmluvou o lidských právech a základních svobodách.

Právní vzory k bezplatnému stažení

Zde jsou k bezplatnému stažení smluvní a právní vzory, související s tématem tohoto článku a s právní pomocí zajišťovanou naší advokátní kanceláří. Vzory jsou průběžně aktualizovány ke dni jaký je u každého vzoru uveden jako datum aktualizace:

Přístup ke všem prémiovým smluvním a právním vzorům s možností stahování, vyhledávání a filtrování, je k dispozici na zvláštní stránce, po bezplatné registraci [1 měsíc – zdarma], nebo formou předplatného [6 měsíců – 75 Kč] anebo [12 měsíců – 100 Kč].

Rezervujte konzultaci k otázkám řešeným tímto článkem

Načítám...

Nebo zadejte veřejný bezplatný dotaz advokátovi