Insolvenční zákon stanovuje odpovědnost věřitele a dále i ručení jeho statutárního orgánu či případně zaměstnance, aby nedocházelo k nadhodnocování pohledávek přihlašovaných do insolvenčního řízení.

Odpovědnost věřitele

Pokud věřitel přihlásí pohledávku vyšší o více než 50% její hodnoty zjištěné v insolvenčním řízení, k takovéto přihlášené pohledávce se nepřihlíží. Toto neplatí v případě, kdy záviselo rozhodnutí insolvenčního soudu o výši přihlášené pohledávky na znaleckém posudku nebo na jeho úvaze.

Pokud věřitel s takovou nadhodnocenou pohledávkou v insolvenčním řízení uplatňoval práva věřitele, může mu insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí s ohledem na okolnosti přihlášení a přezkoumání pohledávky. Nejvýše lze tuto povinnost uložit do rozdílu mezi hodnotou přihlášené pohledávky a její následně zjištěné výši v insolvenčním řízení.

Pokud věřitel zjistil, že udělal při podání přihlášky chybu, má ještě možnost ji vzít zpět do doby jejího přezkoumání a zjištění v insolvenčním řízení.

Výše uvedené platí pro nezajištěné pohledávky, kdy pro zajištěné pohledávky platí analogicky podobná pravidla.

Ručení statutárního orgánu a/nebo zaměstnance za správnou výši přihlášené pohledávky

Osoba, které přihlášku nadhodnocené pohledávky podepsala, ručí za splnění povinnosti věřitele zaplatit shora uvedenou částku ve prospěch majetkové podstaty.

Toto neplatí pro zástupce na základě plné moci, když na místo něj ručí osoby, které zástupce k podání přihlášky zmocnily. Pokud je ale tento zmocněný zástupce zaměstnancem, který má zpracování přihlášky v popisu práce, ručí zpravidla přímo tento zaměstnanec. Toto neplatí, je-li věřitelem stát nebo Česká národní banka.