Možná jste někdy přemýšleli nad tím, zda je v době elektronické komunikace a sledování prostor průmyslovými kamerami ve vašem zaměstnání dostatečně pamatováno i na vaše soukromí. Pojďme se proto na tuto problematiku kouknout právníma očima.

Získat přístup k něčí komunikaci, nebo se nabourat do cizího poštovního účtu není nic složitého. Zvlášť pro zaměstnavatele, který má přímý přístup k poštovnímu serveru a dalším prostředkům komunikace. Dáváte si raději pozor na ústa a na prsty, nebo jste se nad možností monitorování vaší komunikace a osobních dat ani nezamysleli? Nebo naopak stojíte na straně zaměstnavatelů a toužíte vědět, co se kde ve firmě šustne? Máte podezření na nekorektní chování konkrétního zaměstnance, ale chybí vám důkazy? Co si můžete dovolit? Management firmy si často klade otázky, které souvisí s právní úpravou o ochraně soukromých dat. Většina manažerů nerozlišuje soukromý rozhovor od firemního, pokud byl pro rozhovor použit firemní telefon nebo e-mailový účet. Jak to vlastně je? Mohu se jako nadřízený podívat do e-mailové schránky svého zaměstnance? Riskuji při tom nějaký postih?

Zaměstnanec musí vědět, že je sledován

Prostředků pro komunikaci existuje celá řada, ale z hlediska právní úpravy je jedno, zda se jedná o elektronickou poštu, instant messengery, firemní telefony apod. Vždy se jedná o prostředky nesoucí informaci, která může mít ráz firemního, ale i osobního charakteru. Stejně tak existuje i více způsobů, jak lze vstupovat do komunikace podřízeného s třetí osobou. Může být ve vašem zájmu číst e-mailovou komunikaci, blokovat vybraná telefonní čísla, monitorovat telefonní hovory, anebo odstranit nežádoucí komunikaci na poštovním serveru.

Zákon na veškeré takové činnosti nahlíží stejně. Obecně platí zákaz prohlížení e-mailů v osobní schránce zaměstnance pro kohokoliv. Vstup zaměstnavatele do osobní e-mailové schránky zaměstnance bez jeho souhlasu bude vždy protiprávní činností zakládající jak trestněprávní odpovědnost, tak i civilněprávní.

Protiprávní nebude pouze v případech, pokud nastanou některé okolnosti vylučující právní odpovědnost. Okolnosti vylučující právní odpovědnost mohou spočívat například v krajní nouzi (§ 14 trestního zákona, § 418 odst. 1 starého občanského zákoníku) nebo v nutné obraně (§ 13 trestního zákona, § 418 odst. 2 starého občanského zákoníku). Případem krajní nouze může být situace, kdy by bylo bezprostředně nutné k odvrácení škody velkého rozsahu (průmyslová havárie) získat data obsažená v osobní schránce zaměstnance. Pod případem nutné obrany si lze představit bezprostřední použití dat uložených v osobní e-mailové schránce zaměstnance k odvrácení trestného činu zaměstnance, například obecného ohrožení.

Z výše uvedeného panuje výjimka pro zaměstnavatele, u kterého existuje závažný důvod, který by odůvodňoval zavedení některých kontrolních mechanizmů jako skrytého sledování, odposlechů, záznamů telefonických hovorů, kontrolu e-mailů či jiné komunikace včetně listovních zásilek adresovaných zaměstnancům. V tomto případě zaměstnavatel musí informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a způsobech jejího provádění. To se samozřejmě týká i monitorování a nahrávání telefonních hovorů a komunikace přes ICQ nebo jiný IM klient. Z laického pohledu je tedy zřejmé, že nahlížení do e-mailové či jiné datové schránky zaměstnance je odůvodnitelné pouze za výše uvedených okolností.

V každém případě ovšem platí to, že máme povinnost o tomto jednání informovat zaměstnance! V praxi můžete proto narazit na otázku, zda může zaměstnavatel vůbec nějak nakládat se z jeho pohledu nežádoucími informacemi. Může si dovolit do komunikace zasáhnout takovým způsobem, že se rozhodne nežádoucí informace odstranit? Odpověď je taková, že zaměstnavatel může mazat zprávy obsahující škodlivý kód (viry apod.), případně nevyžádaná obchodní sdělení za předpokladu, že budou dodržena pravidla již zmíněná v úvodu článku.

Lze zveřejnit komunikaci zaměstnance?

K otázce možnosti zveřejnění komunikace zaměstnance je nutné zmínit ochranu osobnostních práv předpisy starého občanského práva (§ 11 a násl. starého občanského zákoníku). Pokud byla komunikace získána legálně, může být zveřejněna jen se svolením zaměstnance.

Svolení není třeba, použije-li se komunikace k úředním účelům na základě zákona (např. trestní stíhání apod.). Dále by nebylo třeba svolení zaměstnance k použití jeho legálně získané komunikace přiměřeným způsobem pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Takovéto použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnance.

Soukromý firemní telefon?

Za provoz poštovního serveru, datového připojení a telefony platí firma poměrně vysoké částky. Jako zaměstnavatel logicky nechci, aby mě zaměstnanec šidil a používal bez dovolení firemní telefon pro soukromé účely. Smím v takovém případě kontrolovat výpisy telefonních hovorů a pátrat po majitelích volaných číslech? Mohu třeba podle výpisů volaných telefonních čísel sledovat, komu čísla patří a jestli jsou to pracovní hovory?

Co se týká telefonních hovorů, zaměstnavatel může kontrolovat výpisy telefonních hovorů a čísla, na která se zaměstnanec dovolal. Ovšem ze skutečnosti, že zaměstnanec volal na „neslužební“ číslo, zaměstnavatel nemůže dovozovat, že šlo o nepovolený soukromý telefonický hovor. Pátrat po osobách, kterým volaná čísla patří, by bylo možné pouze v rámci veřejně dostupných telefonních seznamů a případně informačních služeb. Dále je nutné uvést, že k uplatnění nároku na náhradu škody zaměstnavatel musí prokázat, že zaměstnanec telefonoval na určité telefonní číslo s úmyslem vyřídit si svou soukromou záležitost. Proto bude vhodné řešit záležitosti spojené s vyřizováním soukromých telefonátů vhodnými organizačními opatřeními, např. dohodou o formě úhrady nákladů apod.

Soukromí, zůstaň soukromím

Možná vás napadne, že firemní a soukromý život je něco zcela jiného. Láká vás nahlédnout třeba do soukromé komunikace přítele? Pak vězte, že úmyslné proniknutí kohokoli do osobní e-mailové schránky jiného bez jeho souhlasu bude vždy protiprávním činem! Takový případ může být posuzován jako trestný čin porušování tajemství dopravovaných zpráv (§ 239 trestního zákona), za který může být pachateli uložen trest odnětí svobody až na šest měsíců.

Tajemstvím je chráněn obsah písemnosti nebo zpráva bez ohledu na jejich hodnotu pro adresáta, odesílatele či pachatele. Ochrana v trestním zákoně se vztahuje i na e-mailovou komunikaci. Dále by daný případ, za určitých okolností, mohl být posuzován jako trestný čin poškození a zneužití záznamu na nosiči informací (§ 257a trestního zákona). Tohoto trestného činu se dopustí pachatel, který v úmyslu způsobit jinému škodu, nebo získat sobě či jiné osobě neoprávněný prospěch, získá přístup k nosiči informací, a takových informací neoprávněně užije nebo je zničí, učiní neupotřebitelnými, nebo zasáhne do technického nebo programového vybavení počítače. Za tento trestný čin může být uložen trest odnětí svobody až na jeden rok, zákaz činnosti, peněžitý trest nebo propadnutí věci. Vedle trestněprávní odpovědnosti, anebo pokud soud dospěje k závěru, že porušení tajemství dopravovaných zpráv bylo tak nízké intenzity, že je nelze posoudit jako trestný čin, zde dále hrozí občanskoprávní postih z titulu náhrady škody (§ 420 a násl. starého občanského zákoníku), případně pro porušení osobnostních práv (§ 11 a násl. starého občanského zákoníku).

Zaměstnavatel tedy moc práv ohledně vstupování do komunikace zaměstnanců nemá. Vcelku komicky tak působí obchodní argumenty některých amerických firem, které přicházejí s nabídkou komunikačních prostředků (obdoba instant messengeru), jenž automaticky ukládají veškerou komunikaci ve firmě. Jde o to, že americké firmy chtějí dodržovat tzv. compliance – tedy dohledání informace pro případ škodlivého jednání zaměstnanců. České firmy tuto možnost mají, ale pouze za poměrně přísných podmínek. Pokud se zaměstnavatel dopustí narušení soukromí zaměstnance, je možný trestněprávní postih statutárních orgánů firmy (jednatelé, členové představenstva), případně jiných odpovědných osob v její hierarchii. Dotčení zaměstnanci mohou dále vůči firmě uplatnit u soudu nároky pro porušení jejich osobnostních práv (§ 11 a násl. starého občanského zákoníku).

Firmě také hrozí postih za porušení povinností dle zákona o ochraně osobních údajů, a to ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů. Vyloučeny nejsou ani žaloby na náhradu škody podle ustanovení zákoníku práce o odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci.

Právní vzory k bezplatnému stažení

Zde jsou k dispozici, k bezplatnému stažení, smluvní a právní vzory související s tématem tohoto článku a s právní pomocí zajišťovanou naší advokátní kanceláří. Vzory jsou průběžně aktualizovány v souladu s aktuální právní úpravou, ke dni jaký je u vzoru uveden jako datum aktualizace:

Přístup ke všem smluvním a právním vzorům, včetně možnosti filtrování dle kategorií, vyhledávání v názvu vzoru a fulltextové vyhledávání v textu vzoru, je k dispozici na zvláštní stránce smluvní a právní vzory ke stažení, po zaplacení předplatného vzorů a blogu. Držitelům předplatného, se po přihlášení, přímo i zde zobrazí možnost vyhledávání všech prémiových vzorů:

Rezervujte konzultaci k otázkám řešeným tímto článkem

Načítám...

Nebo zadejte veřejný bezplatný dotaz advokátovi