• BLOG & FAQ

Změny zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR - novela č. 222/2017 Sb.

Novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, provedená zákonem č. 222/2017 Sb., nabyla účinnosti dne 15.08.2017. Podmínky pobytu cizinců na území ČR a EU se mění následovně:

Nová právní úprava výslovně zavádí možnost cizince žádat cizineckou policii o prodloužení doby platnosti krátkodobého víza nebo doby pobytu na území na toto vízum.

1. Krátkodobé (Schengenské) vízum

1.1. Prodloužení doby platnosti krátkodobého víza 

Důvody, na jejichž základě může cizinecká policie prodloužit dobu platnosti krátkodobého víza nebo dobu pobytu na toto vízum, stanovuje jiný právní předpis, kterým je vízový kodex EU. Důvody mohou být následující:

  • v případě vyšší moci nebo z humanitárních důvodech bránících cizinci opustit území ČR před skončením doby platnosti víza nebo doby trvání pobytu povoleného vízem,
  • v případě, že držitel víza poskytne doklad o vážných osobních důvodech, které odůvodňují prodloužení doby platnosti víza nebo trvání pobytu. 

zpět k obsahu 

1.2. Změny u krátkodobého víza rodinného příslušníka občana EU

U krátkodobého víza rodinného příslušníka občana EU dochází k terminologické změně, kterou se stanovuje podmínka pro udělení krátkodobého víza, že rodinný příslušník hodlá občana EU do ČR doprovázet nebo následovat. Nejde tedy o věcnou změnu zákona či změnu podmínek pro udělování krátkodobých víz rodinným příslušníkům občanů EU, ale pouze zpřesnění užívané terminologie. Z dalších změn lze zmínit doplnění dalších dvou důvodů neudělení krátkodobého víza, pokud se cizinec dopustil podvodného jednání s cílem získat vízum k pobytu na území, nebo jestli není rodinným příslušníkem občana EU nebo jej do EU, resp. ČR nedoprovází nebo nenásleduje.  K důvodu nevydání krátkodobého víza spočívající v obcházení zákona se doplňuje určení otcovství účelově prohlášeným souhlasem. Je zřejmé, že takováto jednání byly postižitelná i za předchozího znění zákona o pobytu cizinců, tudíž se zde nejedná o nějaké zásadní věcné změny udělování krátkodobých víz rodinným příslušníkům občana EU, resp. ČR.

zpět k obsahu 

1.3. Krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání

Oproti stávajícímu stavu přináší novela zákonnou úpravu krátkodobého  víza za účelem sezónního zaměstnání. Kromě běžných náležitostí žádosti o krátkodobé vízum je žadatel k žádosti povinen přiložit:

  • povolení k zaměstnání nebo uvést číslo jednací žádosti o vydání tohoto povolení podané u Úřadu práce,
  • doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území na toto vízum,
  • potvrzení zaměstnavatele o dohodnuté výši mzdy, platu nebo odměny, pokud cizinci ubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatel.

Žadatel, kterému bylo v období 5 let předcházejících podání žádosti uděleno nejméně jednou krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání, má tu výhodu, že jeho žádost bude posouzena přednostně před žádostmi cizinců, kteří o vízum za stejným účelem žádají poprvé. Toto se neuplatní u žadatele, kterému byla platnost některého z těchto víz zrušena, pokud toto zrušení víza nenastalo zaviněním  zaměstnavatele. 

zpět k obsahu 

2. Dlouhodobá víza

2.1. Dlouhodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání

Nově bude možné získat dlouhodobé vízum i za účelem sezónního zaměstnání s dobou platnosti nejvíce 6 měsíců. Dlouhodobé za účelem sezónního zaměstnání uděluje ministerstvo vnitra na žádost cizince, který hodlá pobývat na území ČR za účelem výkonu zaměstnání závislém na ročním období, po dobu delší než 90 dnů. K žádosti o tento typ dlouhodobého víza je nutno doložit:

  • cestovní doklad,
  • dvě fotografie,
  • povolení k zaměstnání nebo uvést číslo jednací žádosti o vydání tohoto povolení u Úřadu práce České republiky,
  • doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území ČR na toto vízum, a
  • potvrzení zaměstnavatele o dohodnuté výši mzdy, platu nebo odměny, pokud cizinci ubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatel.

Ministerstvo může v některých případech od žadatele požadovat doložení:

  • výpisu z evidence rejstříku trestů, vydaného státem, jehož je žadatel občanem, jakož i státy, v nichž žadatel pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců. V případě, že příslušný stát výpis z trestního rejstříku nevydává, postačuje čestné prohlášení žadatele.
  • doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění.

Před vyznačením dlouhodobého víza do cestovního dokladu, je žadatel povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území a na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného. Žadatel, kterému bylo v období 5 let předcházejících podání žádosti uděleno nejméně jednou dlouhodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání, má tu výhodu, že jeho žádost bude posouzena přednostně před žádostmi cizinců, kteří o vízum za stejným účelem žádají poprvé. Toto se neuplatní u žadatele, kterému byla platnost některého z těchto víz zrušena, pokud toto zrušení víza nenastalo zaviněním zaměstnavatele.

zpět k obsahu 

2.2. Prodloužení doby platnosti a doby pobytu na dlouhodobé vízum

O prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum je cizinec oprávněn požádat nejpozději před uplynutím doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum, nejdříve však 90 dnů před uplynutím této doby. Zabrání-li včasnému podání žádosti důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizinec žádost podat i dříve. Důvody pro pozdější podání žádosti a pro dřívější podání žádosti je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti a na jeho výzvu tyto důvody prokázat. Pokud doba platnosti dlouhodobého víza a doba pobytu na území na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejich prodloužení, ačkoli žádost byla podána včas, považuje se dlouhodobé vízum za platné a doba pobytu na území na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. 

zpět k obsahu 

3. Změna účelu pobytu

Dále se mění podmínky za kterých může cizinec změnu účelu jeho pobytu na území ČR.  Zejména se jedná o vyloučení změny účelu pobytu na dlouhodobé vízum a zpřísnění změny účelu pobytu na účel podnikání (např. živnost, jednatel spol . s r.o. apod.)

3.1. Změna účelu pobytu na účel podnikání (živnost, jednatel spol . s r.o. apod.)

Nově může cizinec žádat o změnu účelu pobytu na účel podnikání až po pěti letech pobytu na území.  Toto omezení se nevztahuje na cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování. Výše uvedené omezení se nevztahuje na cizince, který na území pobývá za účelem sloučení rodiny. Tento cizinec je oprávněn po 3 letech pobytu na území nebo po dosažení věku 18 let požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jakýmkoli jiným účelem, tedy i za účelem podnikání. Cizinec pobývající na území za účelem sloučení rodiny může rovněž změnit účel pobytu po 2 let jeho nepřetržitého pobytu na území, pokud dojde k úmrtí jeho rodinného příslušníka, na kterého se slučoval (nositele oprávnění ke sloučení rodiny). Cizinec pobývající na území za účelem sloučení rodiny může změnit účel pobytu kdykoli, pokud dojde k úmrtí jeho rodinného příslušníka, na kterého se slučoval (nositele oprávnění ke sloučení rodiny) v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

zpět k obsahu 

3.2. Vyloučení změny účelu pobytu na dlouhodobé vízum

Nově již nebude možné změnit účel při pobytu na dlouhodobé vízum. Toto může být  např. situace, kdy cizinec na dlouhodobé vízum za účelem ostatní absolvuje v ČR jazykový kurz k přípravě na jeho zaměstnání. V této situaci bylo většinou možné, aby cizinec pobývající v ČR na dlouhodobé vízum, podal v ČR žádost o zaměstnaneckou kartu. Nově to možné nebude a cizinec bude muset žádost o zaměstnaneckou kartu podat na konzulátu ČR v domovském státu cizince.

zpět k obsahu 

3.3. Sankce při neplnění účelu pobytu

Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit, jestliže cizinec neplnil před podáním žádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území účel, pro který mu bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno. To neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu.

zpět k obsahu 

3.4. Změna u dlouhodobého pobytu za účelem ochrany na území

Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem ochrany na území je oprávněn po splnění účelu pobytu nebo po 1 roce pobytu na území požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. 

zpět k obsahu 

4. Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování

Jedná se o nový typ pobytového povolení k dlouhodobému pobytu, přičemž podmínky pro jeho udělení, postup jeho získání a jeho náležitosti by měly být následující:

4.1. Osoba žadatele

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování lze vydat žadateli, který je:

  • podnikatelem - fyzickou osobou nebo
  • společníkem, statutárním orgánem (např. jednatel spol. s r.o.), člen statutárního orgánu nebo prokuristou obchodní společnosti (dále také "jednatel" nebo "společník", zejména pokud prokáže, že jeho činnost na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní společnosti.

zpět k obsahu 

4.2. Oprávnění k podnikání

Další podmínkou je existence oprávnění u žadatele (buď podnikatele jako fyzické osoby nebo u obchodní společnosti v níž působí např. jako jednatel), a to k podnikání na území ČR, buď aktuálně existující, nebo vzniklé v budoucnu.

zpět k obsahu 

4.3. Významná investice

Žadatel musí doložit, že hodlá uskutečnit v ČR tzv. významnou investici spočívající ve vytvoření nových pracovních míst v počtu stanoveném nařízením vlády a v investování peněžních prostředků ve výši stanovené nařízením vlády. Toto nařízení vlády je zatím stanoveno jen v konceptu, uvažuje se minimálně o 10 pracovních místech a 20ti miliónech Kč peněžní investice. Nové pracovní místa mají být vytvořená v souvislosti s uskutečněním významné investice. Pokud je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování vydáno na 2 roky, mají být pracovní místa obsazená nejméně po dobu 2 let, a to zaměstnancem v pracovním poměr na plný úvazek, který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem. Peněžní investici bude možné nahradit investováním jiného majetku, jehož vlastnictví a původ cizinec prokáže a jehož hodnotu prokáže stanoveným způsobem ocenění (znalcem podle zákona o oceňování majetku).

zpět k obsahu 

4.4. Věrohodnost a proveditelnost záměru uskutečnit významnou investici

Záměr uskutečnit významnou investici musí být věrohodný a proveditelný a významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obec. Věrohodnost a proveditelnost záměru uskutečnit významnou investici (dále také "záměr" nebo "investiční záměr") se bude hodnotit dle následujících kritérií:

  • cíle záměru jsou přiměřené celkovému objemu investovaných finančních prostředků a časovému harmonogramu jeho realizace;
  • podnikatelský záměr je založen na znalosti místních podmínek, situace na trhu a platné právní úpravy a popis technického a technologického řešení záměru není v zásadních bodech věcně chybný;
  • lze očekávat, že významná investice bude přínosem pro stát, kraj nebo obec a její realizací nebudou spojeny významné negativní dopady na kvalitu života obyvatel;
  • záměr spadá do odvětví, které je v ekonomice daného kraje nebo obce nedostatečně zastoupeno;
  • vyráběné produkty nebo poskytované služby jsou v daném kraji nebo obci nedostatkové nebo obtížně dostupné;
  • v souvislostí s investičním záměrem mají být vytvořena pracovní místa vhodná především pro kvalifikované obyvatele nebo pro osoby znevýhodněné na trhu práce;
  • záměr má v rámci ekonomiky České republiky významně inovativní charakter, nebo má potenciál vytvářet další investiční příležitosti.

zpět k obsahu 

4.5. Prokázání existence peněžních prostředků na významnou investici

Žadatel nebo obchodní společnost musí  disponovat peněžními prostředky pro uskutečnění významné investice a tyto prostředky jsou uloženy na účtu cizince vedeném v členském státě Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru osobou oprávněnou v tomto státě poskytovat platební služby. Na požádání je cizinec nebo obchodní společnost povinna prokázat jejich původ.

zpět k obsahu 

4.6. Bezdlužnost

Žadatel nebo obchodní společnost musí prokázat, že je osobou bezdlužnou. Tato neplatí  u cizince, který dosud v České republice nepobýval.

zpět k obsahu 

4.7. Stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu

Ministerstvo vnitra, v rámci schvalování žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, si vyžádá vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu k posouzení zda:

  • se jedná o významnou investici;
  • záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný a významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obec;
  • přínos investovaného jiného majetku pro podnikání cizince nebo obchodní korporace je srovnatelný s investováním části peněžních prostředků, které tento majetek nahrazuje;
  • činnost cizince na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace;
  • podíl cizince v obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády, jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace (zde se předběžně uvažuje o minimálním podílu 30%).

zpět k obsahu 

4.8. Místo podání žádosti

Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se bude podává na zastupitelském úřadu v cizině. Na území ČR bude moci žádost podat cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu. Podání žádosti na území bude vyloučeno např. při některých účelech pobytu na vízum za účelem strpění.

zpět k obsahu 

4.9. Náležitosti žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování

Žádost je nutno podat osobně.  Kromě vyplněného formuláře žádosti je nutno doložit:

  • Cestovní doklad žadatele. Klient jej předloží při osobním podání žádosti na přepážce OAMP MV.
  • Fotografie žadatele.
  • Výpis z živnostenského obchodního či jiného rejstříku nebo evidence.
  • Podnikatelský záměr, který obsahuje popis cílů záměru uskutečnit významnou investici, zhodnocení rizik realizace tohoto záměru, důvody pro uskutečnění významné investice na území, popis jednotlivých etap záměru uskutečnit významnou investici včetně časového harmonogramu, objem finančních prostředků určených na provedení jednotlivých etap, popis vyráběného produktu nebo poskytované služby, cílové skupiny zákazníků a odbytišť a technického a technologického řešení jejich výroby nebo způsobu poskytování a popis způsobu zajištění pracovních sil.
  • Doklad, ze kterého vyplývá, že cizinec nebo obchodní korporace, v níž je cizinec statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo jejímž je prokuristou nebo společníkem, může na území nakládat s peněžními prostředky pro uskutečnění významné investice; tento doklad nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dnů.
  • Účetní závěrky nebo obdobné dokumenty obsahující výsledky hospodaření žadatele, obchodní korporace podle § 42n odst. 3 a jí ovládající osoby za 2 kalendářní nebo účetní roky předcházející dni podání žádosti.
  • Čestné prohlášení žadatele, že na žadatele, obchodní korporaci a jí ovládající osoby nebylo ve státě jejího dosavadního působení vydáno rozhodnutí obdobné svými účinky rozhodnutí o úpadku.
  • Potvrzení o bezdlužnosti (může zajistit AK, na základě plné moci):
    • od České správy sociálního zabezpečení ohledně žadatele, jako fyzické osoby;
    • od České správy sociálního zabezpečení ohledně společnosti v níž je žadatel jednatelem nebo  společníkem;
    • od Finančního úřadu ohledně žadatele, jako fyzické osoby;
    • od Finančního úřadu ohledně společnosti v níž je žadatel jednatelem nebo společníkem.
  • Jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, doklad o tom, že jeho činnost na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace.
  • Jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, doklad prokazující, že jeho podíl v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády.
  • Doklad o zdravotním pojištění.

Přílohy, které nejsou povinné doložit při podání žádosti, ale mohou být Ministerstvem vnitra později vyžádány:

  • Doklad o původu peněžních prostředků pro uskutečnění významné investice.
  • Doklady prokazující vlastnictví a původ investovaného jiného majetku  a znalecký posudek o ocenění tohoto majetku, má-li být takový majetek investován.
  • Výpis z trestního rejstříku ze státu jehož je občanem nebo z jiného státu, nebo kde v posledních letech nepřetržitě déle než 6 měsíců pobýval.
  • Dále může MV požadovat doklad potvrzující splnění požadavků stanovených opatřením Ministerstva zdravotnictví České republiky před zavlečením infekčního onemocnění ze zahraničí, ale k tomuto zatím neexistuje žádný prováděcí předpis, co má doklad obsahovat, takže na místo tohoto dokladu lze v současné době snad jen doporučit potvrzení lékaře, že žadatel netrpí závažnou infekční nemocí. 

zpět k obsahu 

5. Zaměstnanecká karta

5.1. Zaměstnaneckou kartu nelze vydat společníku, jednateli a členu družstva

Nově nelze zaměstnaneckou kartu vydat cizinci, který jako  společník nebo člen družstva či statutárního orgán obchodní společnosti vykonává pro tuto společnost práci a je držitelem pracovního povolení. Byla-li cizinci zaměstnanecká karta z tohoto důvodu vydána v minulosti, zůstává v platnosti, ale není ji možné prodloužit. 

zpět k obsahu 

5.2. Změna pracovní pozice či zaměstnavatele

Novela zajišťuje měla držiteli zaměstnanecké karty umožnit zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele za splnění mírnějších podmínek, než tomu bylo za předchozí právní úpravy. 

zpět k obsahu 

5.3. Zamítnutí žádosti o zaměstnaneckou kartu pro nespolehlivost zaměstnavatele

Nová právní úprava zavádí pojem nespolehlivého zaměstnavatele. V případě, že pracovní místo, na které má žadatel získat zaměstnaneckou kartu je u nespolehlivého zaměstnavatele, je toto důvod pro zamítnutí žádosti. Lze se rovněž domnívat, že toto může být důvodem i pro neprodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Nespolehlivým zaměstnavatelem je ten, který:

  • není bezdlužnou osobou;
  • byl během předchozích 4 měsíců před podáním žádosti pokutován za umožnění výkonu nelegální práce;
  • který ve skutečnosti nepodniká v předmětu své formálně zapsané podnikatelské činnosti nebo se tuto skutečnost MV nepodařilo ověřit;
  • za posledního rok nesplnil povinnost přihlásit svého zaměstnance k účasti na pojistném na sociální zabezpečení nebo veřejném zdravotním pojištění;
  • je v likvidaci;
  • má zapsané jeho sídlo jen formálně (tzv. virtuální sídlo, pronájem jen adresy sídla). 

zpět k obsahu 

5.4. Omezení důvodů zrušení platnosti zaměstnanecké karty (§ 46e)

Dále dochází k odstranění důvodů zrušení platnosti zaměstnanecké karty, jelikož pracovní poměr cizince skončil, nebo byl zrušen. Nová právní úprava je pro cizince - zaměstnance výhodnější v tom, že žádost o změnu zaměstnavatele může podat do 60 dnů od skončení pracovního poměru.

zpět k obsahu 

5.5. Podpora ekonomické migrace státními programy

Dále by mělo zejména dojít k větší podpoře ekonomické migrace prostřednictvím státních programů a projektů v oblastech, kde se to jeví jako potřebné. Proto by mělo dojít ke zvýhodnění cizinců, kteří jsou účastníky vládou schváleného státního programu,  zajišťované Ministerstvem vnitra nebo jiným příslušným ministerstvem. Do těchto vládních programů by ale měli  být zařazeni jen důvěryhodní zaměstnavatelé,  splňující podmínky příslušného vládního programu. 

zpět k obsahu 

6. Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného státu EU

V souvislosti s transpozicí směrnice 2014/66/EU se zavádí nový typ dlouhodobého pobytu - karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Toto pobytové oprávnění je určeno pro cizince, kteří jsou dočasně vnitropodnikově převedeni k výkonu práce na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty na základě vnitropodnikového převedení. 

zpět k obsahu 

7. Prodlužování platnosti pobytového povolení

7.1. Sjednocení lhůty k podání žádosti o prodloužení platnosti pobytového povolení

Sjednocuje se lhůta pro podání žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty a lhůta pro podání žádostí o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za ostatními účely. Cizinec tedy bude oprávněn podat žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty – oproti stavu před navrhovanou novelizací – i v posledních třiceti dnech platnosti zaměstnanecké karty. Současně se ruší pravidlo, podle kterého je cizinec v případě, že konec lhůty pro podání žádosti připadne na sobotu, neděli nebo svátek, povinen podat žádost o vydání nebo prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu nejpozději předcházející pracovní den. Napříště se tedy uplatní standardní počítání času, podle kterého lze žádost podat ještě první následující pracovní den. 

zpět k obsahu 

7.2. Prodlužování pobytu za účelem za účelem výuky jazyka k přípravě na studium

Cílem změny je umožnit delší jazykovou přípravu těm cizincům, kteří nemohou zvládnout přijímací zkoušky na českou vysokou školu a následné studium, poté co absolvují na území pouze roční jazykový a přípravný kurz. Zejména se jedná o cizince, jejichž mateřským jazykem není žádný ze slovanských jazyků a na území hodlají studovat obor, pro nějž je zvládnutí českého jazyka nezbytné (např. bohemistika). Doposud nebylo možné prodloužit platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia v případě, že bylo vydáno za účelem účasti na jazykové a odborné přípravě, což nyní možné, ale jen jednou. 

zpět k obsahu 

8. Výjezdní příkaz

I když o tom již za stávající právní úpravy nejsou pochybnosti, novela výslovně uvádí, že platnost výjezdního příkazu zaniká vycestováním cizince z území.  Tímto jsou tedy odstraněny neopodstatněné pochybnosti a časté dotazy, zda lze výjezdní příkaz v době jeho platnosti využít ještě k návratu do ČR. 

zpět k obsahu 

9. Řízení o povinnosti opustit území

Řízení o povinnosti opustit území se nebude zahajovat, ale bude zkoncentrováno pouze do vydání rozhodnutí. Toto bude značně znevýhodňovat cizince, u kterých bude důvod pro nevydání rozhodnutí o povinnosti opustit území, jelikož tento důvod nebudou moci uplatnit do doby vydání rozhodnutí. V odvolacím řízení je potom uplatnění tohoto důvodu již problematické, jelikož odvolání nemá v tomto případě odkladný účinek. 

zpět k obsahu 

10. Změny v oblasti trvalého pobytu

10.1. Podmínky pro získání povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení rodiny

Cílem této změny je že společné soužití rodiny má být realizováno na území České republiky. Změna má zamezit případům, kdy cílem získání povolení k trvalému pobytu není společný trvalý pobyt dítěte na území s jeho rodiči, ale pouze snaha o usnadnění cestování do České republiky např. v období školních prázdnin, přičemž dítě cizince žije např. se svým druhým rodičem nebo s prarodiči v zemi původu. Další omezení spočívá ve zrušení možnosti, aby na sloučení rodiny získali trvalý pobyt zletilé nezaopatřené děti. Tento způsob získání trvalého pobytu lze tedy již využít jen pro nezletilé děti. 

zpět k obsahu 

10.2. Započtení doby pobytu na vízum za účelem strpění do doby 5 let nutné k získání povolení k trvalému pobytu

Nově se doba pobytu na vízum za účelem strpění nezapočítává do doby 5 let nutné k získání povolení k trvalému pobytu. Toto neplatí, pokud cizinec následně získá povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění. Jak cizinec získá tento dlouhodobý pobyt, potom se mu započte i doba předchozího pobytu na dlouhodobé vízum za účelem strpění. Rovněž nyní nelze podat žádost o trvalý pobyt, pokud cizinec pobývá na území ČR na vízum za účelem strpění. 

zpět k obsahu 

10.3. Omezení možností žádat o trvalý pobyt

Rozšiřuje se okruh případů, kdy za pobytu na území nelze podat žádost o vydání povolení k trvalému pobytu v souvislosti s pobytem na základě modré karty. 

zpět k obsahu 

10.4. Zavedení důvodu neplnění účelu pobytu pro zamítnutí žádosti o trvalý pobyt

Nově se zavádí další důvod zamítnutí žádosti o trvalý pobyt, kdy žádost bude zamítnuta, pokud cizinec v době platnosti posledního povolení k dlouhodobému pobytu neplnil účel, pro který mu povolení k dlouhodobému pobytu bylo vydáno.  To neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu.

zpět k obsahu 

10.5. Změny v započítávání doby pobytu do doby 5 let nutné k získání povolení k trvalému pobytu v případě cizince, který podal žádost o prodloužení povolení k pobytu a po uplynutí platnosti povolení k pobytu

Pokud bude doba 5 let pobytu na území splněna až během tzv. pobytu cizince na základě fikce, během vyřizování jeho žádosti o trvalý pobyt, bude nově řízení  o žádosti přerušeno až do doby vydání rozhodnutí o předchozí žádosti o prodloužení pobytu, tedy zpravidla žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu.

Teprve pokud bude původní řízení o předchozí žádosti cizince rozhodnuto kladně, bude v řízení o žádosti o trvalý pobyt pokračována a bude i započítána předchozí doba pobytu cizince na základě fikce, do doby 5 let pobytu na území.

Na přijetí této právní úpravy měl vliv i rozsudek Evropského soudního dvora (dnes Soudního dvora Evropské unie) ze dne 20.09.1990 v případu C-192/89, S. Z. Sevince v. Staatssecretaris van Justitie. Podle tohoto rozsudku se doba, po kterou byl cizinec zaměstnán v době tzv. fikce platnosti dosavadního povolení k pobytu, nezapočítává, pokud pobyt nakonec nebyl povolen, do stanovené doby „legálního zaměstnání“, po jejímž uplynutí má cizinec volný přístup na trh práce. Z tohoto vyplývá právní názor, že pokud stát cizinci povolení k pobytu udělí, jeho pobyt se bude považovat za formálně povolený od počátku cizincova pobytu na tzv. fikci platnosti povolení k pobytu (toto období se tedy započítá celé). Z rozhodnutí státu, kterým se pobyt na území nepovoluje, logicky však vyplývá, že fikce platnosti povolení k pobytu zůstává fikcí, na kterou nelze pohlížet jako na „legální pobyt“ podle směrnice 2003/109/ES.

zpět k obsahu 

11. Přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie

11.1. Všeobecně k nové úpravě

Nová úprava pro podání žádosti o  povolení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana EU stanovuje požadavek, aby jej tento cizinec na území České republiky doprovázel nebo následoval. V tomto směru se tedy nejedná o věcnou změnu zákona či změnu podmínek pro pobyt rodinných příslušníků občanů EU, ale pouze zpřesnění užívané terminologie tak, aby byla v souladu s právem EU a judikaturou Evropského soudu. Pro posouzení podmínky doprovázení občana EU či následování tohoto občana jeho rodinným příslušníkem na území je v případě, kdy se již oba nachází na území, třeba hodnotit jejich pobyt na území, přičemž společným pobytem na území se nerozumí nutně společná domácnost. Společná domácnost je v zákoně výslovně stanovena jako požadavek pouze v případě rodinného příslušníka jako druha nebo družky (nesezdané soužití) občana EU. Rodinný příslušník občana EU, který v ČR doprovází tohoto občana EU nebo který jej následuje občana Evropské unie, který již v ČR pobývá a který  hodlá pobývat na území déle než 3 měsíce, je stejně jako dříve povinen 3 měsíců požádat o vydání povolení k přechodnému pobytu. Opožděné podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu nebo dokonce absence takové žádosti nemá stejně jako dříve za následek automatické konstatování nelegálního pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, za předpokladu, že doprovází nebo následuje na území občana Evropské unie. Jedná se pouze o přestupek podle zákona o pobytu cizinců.

11.2. Zastavení řízení o žádosti o přechodný pobyt rodinného příslušníka občana ČR

Je ale nutno upozornit na nové ustanovení novelizovaného § 169r odst. 1 písm. r) zákona o pobytu cizinců, stanovující, že pokud žadatel, jako rodinný příslušník občana ČR, podá žádost v době, kdy neměl oprávnění pobytu na území. Toto může nastat např. po uplynutí doby platnosti krátkodobého víza nebo možnosti pobytu v rámci bezvízového styku. Dále se může jednat o situace v souvislosti se skončením řízením o žádosti o mezinárodní ochranu apod.

zpět k obsahu 

12. Řízení na zastupitelském  úřadě ČR nemusí být vedeno v českém jazyce

Nově mohou být řízení, která jsou jako celek nebo jejich část vedena na zastupitelských úřadech, vedena i v jiném než českém jazyce. Mělo by se jedna o jazyk, který je používaný zastupitelským úřadem v písemném projevu, přičemž zastupitelský úřad rovněž v tomto jazyku ověřuje správnost překladu listin z/do takového jazyka do/z češtiny, resp. je v takovém jazyce publikována cizojazyčná verze internetové stránky zastupitelského úřadu.

Současně ale není vyloučeno, aby bylo jednání vedeno také v jiném jazyce, pokud je to jazyk, kterému jsou schopni se dorozumět jak pracovníci zastupitelského úřadu, tak cizinec, a proto není vhodné rozsah jazyků, které mohou být použity, jakkoli konkretizovat, resp. zužovat.

Zastupitelský úřad by měl na jeho internetových stránkách cizince dopředu informovat, které jiné jazyky než čeština mohou být případně použity.

Konzulát by ale měl písemnosti se vyhotovovat v českém jazyce, pokud řízení dále pokračuje před správním orgánem na území ČR. I při jednání před zastupitelským úřadem v jiném než českém jazyce má cizinec právo na tlumočníka, kterého si ale na jeho vlastní náklady musí zajistit. 

zpět k obsahu 

13. Výslechy a pohovory se žadateli a účastníky řízení

Upřesňuje se možnost zástupce účastníka řízení nebo jiné osoby se k obsahu výslechu vyjádřit až po jeho skončení. Právo vyjádřit se k obsahu výslechu a k obsahu protokolu má samozřejmě i účastník řízení. Případné námitky je třeba do protokolu zaznamenat a reagovat na ně podle jejich obsahu (např. typicky půjde o odstranění nesrovnalostí v tlumočení). Zároveň je nutné umožnit, aby byly vysvětleny případné nepřesnosti a zkreslení, ke kterým by mohlo dojít. 

zpět k obsahu 

14. Osobní podání žádosti

Nově se podrobněji upravuje povinnost osobního podání žádosti, což odstranit nejasnosti, v tom, co vlastně osobní podání žádosti znamená a jak se má provádět. Tyto podmínky a případné výjimky zákon nyní podrobněji specifikuje. S tímto souvisí i nově zákonem stanovená úprava způsobu sjednání si na konzulátu ČR termín k osobnímu podání žádosti, viz následující kapitola. Osobní podání žádosti je nutné v těchto případech:

  • žádost o udělení dlouhodobého víza, s výjimkou diplomatického nebo zvláštního víza;
  • žádost o prodloužení dlouhodobého víza za účelem strpění pobytu na území;
  • žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu;
  • žádost o vydání povolení k trvalému pobytu.

Rovněž se upravuje možnost upustit od povinnosti osobního podání žádosti ze strany Ministerstva vnitra, pokud žadatel současně se samotnou žádostí doloží důvody, pro které ji nemůže podat osobně.

zpět k obsahu 

14.1. Sjednání termínu osobního podání žádosti

Žadatel je povinen si předem sjednat termín osobního podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu způsobem, který zastupitelský úřad zveřejní na své úřední desce. 

zpět k obsahu 

15. Nepřijatelnost žádosti

Nově se upravují důvody tzv. "nepřijatelnost žádosti". Toto se týká následujících druhů žádostí:

  • žádost o udělení dlouhodobého víza;
  • žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum;
  • žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu;
  • žádost o vydání povolení k trvalému pobytu;
  • uvádí důvody nepřijatelnosti žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo prodloužení doby jeho platnosti a doby pobytu na toto vízum, žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu.

Pokud je žádost nepřijatelná, hledí se na ni jako by nebyla podaná, řízení není vůbec zahájeno a konzulát nebo MV takovouto žádost žadateli vrátit. Zde je nutno upozornit, že tato nová úprava nepřijatelnosti žádosti může v budoucnu způsobit velké problémy, a to například i cizincům, kteří si náležitosti žádosti pečlivě připravují, ale z důvodu nejasné právní úpravy, nebo pro opomenutí, nevezmou sebou k osobnímu podání žádosti některý dokument. 

zpět k obsahu 

16. Lhůty k vydání rozhodnutí

Ve většině případů se zde jedná o úpravu speciálních lhůt pro vyřízení žádostí, resp. pro vydání rozhodnutí. Stávající úprava lhůt je zachována a není tedy nijak podstatně zasahováno do současného stavu. Výjimkou je doplnění speciální lhůty pro vyřízení žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání. O žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání musí být rozhodnuto do 60 dnů ode dne podání žádosti, což je méně než 90denní lhůta pro  vyřízení standardních žádostí o dlouhodobá víza. Při rozhodování o vydání souvisejícího povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, které je jednou z podmínek pro udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, se vychází ze správního řádu. Jedná tedy o 30denní lhůtu, pokud není třeba nařídit další jednání nebo šetření apod. 

zpět k obsahu 

17. Bezdlužnost

Pro všechny typy pobytových povolení vyžadující doložení potvrzení o bezdlužnosti cizince nebo obchodní korporace (společnosti), se nyní jednotně stanovuje, že je třeba doložit tato potvrzení ne starší 30 dnů. Konkrétně se jedná o následující potvrzení o bezdlužnosti od:

  • Finančního úřadu
  • Celní správy
  • Okresní správy sociálního zabezpečení
  • Příslušné veřejné zdravotní pojišťovny

zpět k obsahu