Bezvízový styk

Kategorie: Krátkodobé vízum, bezvízový režim|Štítky: |Poslední aktualizace návodu: 07.03.2022|
Odpovědnost věřitele a ručení jeho jednajících osob za správnou výši pohledávky přihlášené do insolvenčního řízeníOdpovědnost věřitele a ručení jeho jednajících osob za správnou výši pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení
Pobyt cizince na jiné adrese, než je jeho oficiální místo hlášeného pobytuPobyt cizince na jiné adrese, než je jeho oficiální místo hlášeného pobytu

Právní návod přináší podrobné a aktualizované informace k otázkám pobytu na území České republiky v rámci bezvízového styku.

K obsahu právního návodu

Právní návod obsahuje nejdříve informace k problematice pobytu na území České republiky v rámci bezvízového styku (viz 2. kapitola návodu).

V rámci prémiového obsahu právního návodu jsou obsaženy odpovědi na často kladené otázky. V případě složitějších otázek, jsou odpovědi doplněny citacemi z judikatury. (viz 3. kapitola článku).

Právní návod je sepsán a pravidelně aktualizován advokáty se specializací na imigrační a azylové a cizinecké právo. Návod odpovídá právnímu stavu ke dni uvedenému v jeho záhlaví, jako den jeho poslední aktualizace.

V právním návodu se lze přehledně orientovat za použití obsahu na jeho pravé straně.

K problematice pobytu na území ČR v rámci bezvízového styku

Právo bezvízového pobytu na území ČR

Právo pobytu bez víza, zpravidla v délce maximálně 90 dnů, mají cizinci uvedení v příloze nařízení EU 32018R1806.

Pravidlo 90/180

Bez víza bude v ČR, resp. v zemích Shengenského prostoru pobývat jen 90 dnů během jakéhokoli 180 denního období. Platí zde tzv. pravidlo 90/180. Toto pravidlo 90/180 stanovuje, že cizinec v rámci bezvízového styku může pobývat na území ČR a Schengenu maximálně 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů, kterým se rozumí období 180 dnů bezprostředně předcházející každému dni pobytu ČR nebo jiném členském státě. Jinými slovy, v rámci jakékoli doby 180 dnů nesmí pobyt cizince na území ČR a jiného členského státu na překročit délku 90 dnů. Pro orientační výpočet povoleného trvání pobytu lze využít i kalkulátor na internetových stránkách Evropské komise. Je nutno upozornit, že v případě pochybností o délce pobytu cizince, má cizinec povinnost délku jeho pobytu prokázat, nejlépe přechodovými razítky v jeho cestovním dokladu.  V opačném případě hrozí cizinci správní vyhoštění až na 5 let.

Biometrický pas

Pro cizince z některých států je bezvízový styk možný jen pro držitele biometrického pasu nebo biometrického pasů vydaného v souladu se standardy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Co se týká cestovního dokladu, pro občany některých států platí ještě další pravidla, podrobnosti viz nařízení EU 32018R1806.

V rámci pobytu bez víza nelze pracovat

Dle stanoviska Ministerstva vnitra, v případě, že občan Ukrajiny má v úmyslu v ČR krátkodobě pracovat, musí si zažádat na zastupitelském úřadu ČR na Ukrajině o krátkodobé vízum za účelem zaměstnání.

Další podmínky bezvízového pobytu

Cizinec musí být schopen předložit doklady, které prokážou legální účel a podmínky předpokládaného pobytu, včetně dostatku finančních prostředků, a jeho úmysl se po skončení pobytu vrátit zpět do státu jeho původu. Cizinec tedy může být na hraničním přechodu požádán zejména  aby doložil zpáteční jízdenku, doklad nebo jinou věrohodnou informaci k jeho ubytování a dostatek finančních prostředků. Cizinec nesmí být veden jako osoba, které má odepřen vstup do ČR nebo států Schengenu. V případě pobytu delšího než 3 dny, se musí cizinec ohlásit u místně příslušného odboru cizinecké policie, pokud tuto povinnost již za cizince nesplnil ubytovatel (ubytování např. v hotelu či ubytovně apod.).

Často kladené otázky

Pokud mi vypršela platnost zaměstnanecké karty/povolení k dlouhodobému pobytu, mohu dále setrvat na území ČR v rámci bezvízového styku?

Odpověď na otázku (prémiový obsah článku) je dále podepřena citacemi aktuální judikatury Nejvyššího a krajského správního soudu (celkem 1 rozhodnutí). Citace judikatury je uvedena kurzívou a její případné komentáře provedené naší AK jsou normálním písmem.

Zde se nachází prémiový obsah, který je přístupný jen držitelům předplatného.

Máte-li odpovídající předplatné, přihlaste se zde.

Pokud předplatné ještě nemáte, prozkoumejte následující varianty předplatného pro získání přístupu k prémiovému obsahu:
Předplatné právních vzorů (1 rok), Předplatné právních vzorů (3 měsíce), Předplatné právních vzorů (1 týden), Předplatné právních vzorů (1 den), Předplatné prémiového obsahu právních návodů (1 rok), Předplatné prémiového obsahu právních návodů (3 měsíce), Předplatné prémiového obsahu právních návodů (1 týden), Předplatné prémiového obsahu právních návodů (1 den)

Nebo využijte nejlevnější varianty předplatného:
Předplatné prémiového obsahu článku “Bezvízový styk” (1 den)
, za akční cenu 199,- Kč !!!

Nenalezli jste zde řešení vašeho právního problému?

V tomto případě můžete provést následující:

O autorovi tohoto právního návodu: Mgr. David Netušil, advokát

Mgr. David Netušil, advokát
Mgr. David Netušil je advokát a obhájce s právní praxí od roku 1998. V advokacii započal působit na pozici advokátního koncipienta v roce 2006, v advokátní kanceláři Mikš & Suk. Jako samostatný advokát působí od roku 2009 až do současnosti. Od roku 2012 vykonává advokacii v rámci společnosti advokáti online s.r.o. V roce 2014 získal ocenění Právník roku, zejména v souvislosti se zastupováním klientů u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. David Netušil se jako advokát a obhájce zaměřuje na trestní právo, dále na cizinecké právo a státní občanství a dále na některé oblasti generální advokátní praxe. V rámci jeho právní specializace dále vytváří právní návody online pro laiky i právní odborníky, právní vzory ke stažení a odpovědi na právní dotazy laiků i právních odborníků online.
Odpovědnost věřitele a ručení jeho jednajících osob za správnou výši pohledávky přihlášené do insolvenčního řízeníOdpovědnost věřitele a ručení jeho jednajících osob za správnou výši pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení
Pobyt cizince na jiné adrese, než je jeho oficiální místo hlášeného pobytuPobyt cizince na jiné adrese, než je jeho oficiální místo hlášeného pobytu